Od naší zvláštní zpravodajky - Černihivská oblast, kudy loni 24. února vpadla kremelská invazní armáda na Ukrajinu, je na rozdíl od ostatních regionů málo obydlená. Má ale jednu zvláštnost. "Máme hned dva špatné sousedy," odkazuje s trpkým úsměvem její gubernátor Vjačeslav Čaus na Rusko a Bělorusko.
Ruské vojsko předpokládalo, že tudy jednoduše projde až do Kyjeva, setkalo se ale se statečným odporem obránců. "Nebyl to spravedlivý boj, ruská armáda byla mnohem větší, ale občané se bránili," popisuje plukovník Dmytro Bryžynskyj, který měl obranu Černihivu na starosti.
Během pár týdnů se Rusům podařilo obsadit asi dvě třetiny regionu, ačkoliv stejnojmenné hlavní město oblasti stále odolávalo. Okupanti bezmála 300tisícový Černihiv téměř obklíčili. Bryžynskyj vzpomíná, že zásoby včetně zbraní nebo humanitární pomoci se sem musely posílat po vodě.
Ukrajinský plukovník stojí na kopci nad městem, kde ležela obranná linie. Jsou tu stále vidět rozstřílené domy a ze silnice vykukují pruhy asfaltu, po kterém přejížděly tanky. "Hodně našich vojáků mělo bojovou zkušenost, protože Rusové s námi válčí už od roku 2014," připomíná Bryžynskyj, který sám na frontě bojoval.
Válečné zločiny
Gubernátor Vjačeslav Čaus označuje Rusy, kteří jeho region okupovali, rovnou za teroristy. "Neměli s vojáky nic společného, vraždili, rabovali a znásilňovali," uvádí.
Okupanti tady, podobně jako jinde na Ukrajině, ostřelovali nemocnice, školy, kostely i obytné domy. Bryžynskyj ukazuje na rozstřílené sídliště na předměstí Černihivu. Ve zdech jsou díry od šrapnelů, polystyrenová tepelná izolace odpadává a okna chybí úplně. Zničených domů je v regionu téměř deset tisíc.
Voják Bryžynskyj odmítá, že by Rusům pomáhali nějací kolaboranti z řad Ukrajinců. Naopak zdůrazňuje odvahu místních se bránit. Kromě armády město chránila i dobrovolnická domobrana. "První den se přidalo asi 200 lidí, ale než ruská armáda odtáhla, bojovalo jich v různých jednotkách asi dvacet tisíc," vypočítává.
Okupační síly se z okolí Černihivu stáhly loni na konci dubna, region ale Rusové dál ostřelují. Navíc tudy prolétávají rakety a drony, které v posledních dnech v rekordním množství míří na asi 150 kilometrů vzdálenou metropoli Kyjev. Místní tak neustálé noční poplachy už neprožívají tak jako dříve. Na co si ale zvyknout nejde, jsou obrovská hejna komárů, která Černihiv a okolí zamořila z nedalekých bažin po nedávných záplavách.
Obnova Černihivu
Za častých zvuků varovných sirén postupně začíná obnova regionu, kde žije asi milion obyvatel. Podle zdejších lidí je ale příliš pomalá. "Viděli jste hotel Ukrajina?" odpovídá se smíchem Anna, která v ulicích Černihivu venčí psa, na otázku, jak rychle práce postupují. I když známá budova v centru města stále stojí, přímo uprostřed zeje díra po ruské raketě, která ji zasáhla.
Gubernátor Vjačeslav Čaus říká, že téměř dvě třetiny zničených budov stále čekají na opravu, a připouští, že obnova bude trvat dlouho. Zdaleka největším problémem jsou podle něj všudypřítomné miny. V oblasti jich je podle oficiálních statistik přes 61 tisíc.
"Rusové nechali miny v řekách, na polích i v lesích. Kromě toho také na mnoha místech stále leží nevybuchnuté bomby a střely. To vše je potřeba odklidit, bude to ale trvat desetiletí," odhaduje.
Prioritou pro regionální samosprávu bylo odminování polí tak, aby je mohli využívat zemědělci. "Byl jsem hrozně pesimistický, už se nám ale podařilo vyčistit devadesát procent zemědělských oblastí," zdůrazňuje.
Opevněná hranice
Varování před minami jsou vidět hlavně na okraji Černihivu. Podél silnice stojí zapíchané velké cedule, často právě u lesů nebo velkých luk, na které ještě nepřišla řada. Čaus potvrzuje, že odminování zabere velké množství času a Ukrajinci budou potřebovat i mezinárodní pomoc.
Ruské jednotky v regionu zabily přes 660 lidí a dalších více než tisíc zranily. Nyní už neštěstí tak častá nejsou, kvůli ostřelování ale lidé stále umírají. Kromě toho někteří šlápnou na minu na poli, které už bylo považováno za bezpečné, nebo chodí do míst, kam nesmí.
Přesně takový případ se stal minulý týden u vesnice Chrinivka nedaleko hranic s Ruskem. Dva lidé ignorovali varování a vypravili se mimo silnici prozkoumat vybuchlé auto. Po explozi miny jeden z nich zemřel a další skončil s těžkými zraněními v nemocnici. "Je nutné si uvědomit, že zatímco celý region min zbavujeme, u hranic naopak miny sami klademe. Děláme to ale vždy s místní administrativou, aby lidé přesně věděli, kam chodit nesmí. Někdy to ale ignorují," říká k tomu gubernátor Čaus.
I dál od hranice s Ruskem v Černihivské oblasti zůstávají kontrolní stanoviště. Na důležitých křižovatkách je silnice zavalená hlínou a vojáci se zbraněmi v rukách zastavují a kontrolují téměř všechna projíždějící auta. Pocit nejistoty tu trvá, i když sirény, které téměř každou noc varují před blížícími se raketami a drony, už většinu lidí neděsí.
