Atény - Do Řecka podle tamních úřadů letos přicestovalo zhruba 80 tisíc přistěhovalců. Úřady varují, že současná situace není udržitelná.
Potíže začínají na egejských ostrovech, kam nelegální migranti z Afriky a Blízkého východu připlouvají. Se záplavou přistěhovalců a s tím spojenými problémy se však nyní začala ve velkém potýkat i metropole Atény.
O problémech, které mají Atény i celé Řecko s nelegální migrací, napsal ve svém článku list International Herald Tribune.
Získávají ultrapravicové strany
V historickém centru hlavního města se v posledních týdnech odehrálo několik bitek, často souvisejících s obchodem s drogami, do kterého jsou mnohdy zapleteni Afghánci, Iráčané a Afričané, informuje International Herald Tribune.
Poté, co v druhé polovině srpna po pouličních násilnostech zůstalo 11 zraněných začala v oblasti hlídkovat policie 24 hodin denně. Původní obyvatelé začali oblast opouštět a majitelé zavřeli několik obchodů a restaurací.
"Lidé se bojí a jsou deprimovaní, je to čím dál horší," říká Vassiliki Nikolakopoulousová ze sdružení místních občanů.
"Kvůli tomuto fenoménu jsme svědky stale většího počtu přistěhovalců v centru Atén, kteří se snaží přežít, a to někdy jen pomocí nelegální činnosti," říká Patroklos Georgiadis, poradce ministra vnitra, který zodpovídá za imigraci. Podle něj se situace stává "neúnosnou" a Řecko proto v EU prosazuje přísnější pravidla pro přistěhovalce.
Poslední nepokoje v Aténách a další příliv přistěhovalců mezi některými Řeky vzedmul vlnu extremistických postojů. Popularita krajně pravicové strany Laos stoupla za poslední rok na současných 5,4 procenta. "Centrum města se stalo zajatcem gangů přistěhovalců s noži - nepřichází čas, kdy se začneme ptát sami sebe, jestli už jich nemáme příliš moc?" hřímal v poslední politické televizní diskusi poslanec této strany Antonis Georgiadis.
Kritika politiky vlády
Někteří zejména levicoví politici sice varují před démonizováním přistěhovalců, podle většiny městských zastupitelů je ale situace v centru metropole "výbušným problémem" - tisíce imigrantů tam přebývají v levných ubytovnách a jen těžko hledají práci. Někteří z nich pak sklouznou do sítí nelegálního obchodu.
International Herald Tribune cituje eurokomisaře pro lidská práva, Švéda Thomase Hammarberga, který kritizuje postup řeckých úřadů i ostatních evropských zemí za kriminalizaci migrantů. "Politici, kteří o ilegálních migrantech rozhodují, by neměli zapomínat na lidskoprávní pohled v otázce migrace," tvrdí Hammarberg. "Migrantům, kteří přicházejí z oblastí sužovaných válkami, by mělo být poskytnuto útočiště," říká.
Řecká vláda trvá na tom, že zajišťuje ochranu všem uprchlíkům. Údaje OSN však hovoří o tom, že řecké úřady schválí méně než jedno procento žádostí o azyl, zatímco průměr v EU je 20 procent.
Podle zástupců některých neziskových organizací však uprchlíci, kterým není poskytnuta pomoc a ochrana, častěji spadnou na okraj společnosti. "Většina z nich nedostane azyl nebo sociální podporu, a tak musí hledat jiné cesty, jak přežít," cituje list International Herald Tribune Adama Ziata, vedoucího Unie súdánských uprchlíků.
Policejní statistiky ukazují, že nejvíce imigrantů zatčených v Aténách v souvislosti s obchodem s drogami, pochází právě z válkami sužovaných států jako Súdán, Afghánistán nebo Irák.
Podle kritiků je tak za současné problémy odpovědná vláda, která nevytvořila funkční azylový systém, který by přistěhovalcům pomáhal řešit jejich potíže.
