Od naší zvláštní zpravodajky - Všechny ulice v okolí jednoho bloku od sídla OSN jsou uzavřené policejními zátarasy, u kterých stojí zaparkovaná nákladní auta. Mají zabránit případným pokusům o teroristický útok - žádná dodávka napěchovaná výbušninou by je neprorazila. Bezpečnostní opatření jsou úměrná důležitosti akce. V centru New Yorku se v jednu chvíli scházejí nejvýznamnější politici z celého světa.
Delegace jednotlivých států přijíždějí v kolonách za doprovodu policejních aut. Tu, ve které cestuje americký prezident Donald Trump, ale nejde poznat. Několikrát se stane, že černá auta s americkými vlaječkami projedou, aniž by v byť jediném z nich Trump skutečně seděl. Z bezpečnostních důvodů nikdo neví, kde se prezident právě nachází, pokud zrovna veřejně nevystupuje.
Politici vcházejí do sídla OSN jedním vchodem, zaměstnanci organizace vstupují zvlášť a novináři také. Ti bez speciální akreditace mohou projít přes policejní hlídku pouze v jedné konkrétní ulici a v budově OSN pak jedním konkrétním vchodem.
Během mimořádného klimatického summitu, který generální tajemník OSN António Guterres svolal na úvod 74. zasedání Valného shromáždění, tvoří novináři u vstupu kvůli důkladným kontrolám dlouhé fronty.
Vůbec poprvé má na půdě OSN vystoupit šestnáctiletá švédská aktivistka Greta Thunbergová, kterou Guterres na akci pozval. Jen tři dny předtím vedla celosvětovou stávku za klima, které se zúčastnilo na 1,4 milionu středoškoláků. V pátek promluvila na demonstraci v New Yorku před 250 tisíci posluchači, teď má možnost promluvit k celému světu.
Sliby a varování
Spolu s Thunbergovou dostali šanci objevit se v centru globální pozornosti všichni představitelé států, kteří mají konkrétní plány na to, jak do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality a zabránit celosvětové ekologické katastrofě. Během jediného dne ji využilo přes 60 zemí. O ochraně klimatu promluvili i největší znečišťovatelé prostředí jako například Čína nebo Indie. V sousedních budovách pořádají tiskové konference zástupci obyvatel států, které změna klimatu nejvíce ohrožuje.
Projevy všech zúčastněných spojuje jedna věc. V minulých letech světoví lídři před klimatickou změnou spíše varovali, na letošním zasedání OSN už mluví o jejích dopadech. Extrémní vlny veder, tající ledovce, ohřívající se oceán, sucho nebo smrtící bouře jsou často skloňované pojmy zahraničních státníků.
Slogany na plakátech hlásí, že klimatická hrozba je "boj, který sice prohráváme, ale ještě ho můžeme vyhrát". Rétorika se změnila a podobá se více tomu, co hlásali rozzlobení středoškoláci v pátek na celosvětové stávce pro klima. Slova rezonují v neobvyklém horku, které New York na začátku podzimu spaluje.
Až vystoupí Babiš
Česko šanci vystoupit na klimatickém summitu nevyužilo. Premiér Andrej Babiš na půdě OSN promluvil ve středu na zasedání Valného shromáždění a až tehdy se spolu s ním do hlavního sálu dostali i čeští novináři. Do té doby sledují dění v mediálním oddělení, kam jsou projevy přenášeny na velkých obrazovkách.
"Paradoxně tady hovoří země, které na rozdíl od Česka závazky klimatické konference v Paříži nedodržují," vysvětloval Babiš novinářům po projevu Grety Thunbergové a krátce poté mizí i v doprovodu většiny českých novinářů na doprovodné akce OSN, kterých se během celého týdne účastní.
Na klimatickém summitu dál až do večera probíhají tiskové konference politiků, kteří slibují konkrétní kroky na ochranu klimatu. Většina mluví se svými médii, ale někteří odpovídají i na anglicky položené dotazy zahraničních novinářů. Na akci přicházejí i prezidenti a premiéři, kteří na klimatickém summitu nevystoupili. Na chvíli se objeví i americký prezident Donald Trump.
Jednodenní summit končí bez účasti Česka a následující den začíná zahájení zasedání Valného shromáždění. Zájem návštěvníků neupadá, první den je na programu očekávané vystoupení Donalda Trumpa nebo brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, prezidenta Turecka Recepa Erdoğana či Emmanuela Macrona. Čeští novináři stále čekají.
Na půdě OSN dostane během zasedání Valného shromáždění prostor úplně každý ze všech 193 členských států. To znamená, že pozornost médií i všech zúčastněných se rozmělňuje a zákonitě se soustředí především na několik hlavních lídrů. Protokol uvádí, že přednost mají prezidenti.
Zájem opadá
Andrej Babiš tak přichází na řadu ve středu večer. Když se svým projevem vystupuje - vůbec poprvé - na půdě OSN, zájem o akci už upadá. Čeští novináři se poprvé dostávají na místo, kde Valné shromáždění zasedá, a naskytuje se jim pohled na poloprázdný sál. Na chodbách se uklízí a u východu stojí jen pár posledních hlídačů. "Jsem rád, že jsem mohl mluvit teď, někteří prezidenti vystoupí až po mně," komentoval to Babiš, který měl v New Yorku nabitý program.
Stejně jako jeho předchůdci i on po svém projevu sídlo OSN opustil. Ve čtvrtek odletěl do Bostonu na prestižní Massachusettský technologický institut (MIT), který patří k nejlepším technicky zaměřeným univerzitám světa, vyjednávat spolupráci s českými vědci. V pátek pokládal květiny na památník Ground Zero, kde uctil památku obětí teroristického útoku z 11. září 2001.
Premiér Babiš nakonec klimatu věnuje část svého projevu. "My nechceme slibovat nereálné věci, jak tady říkali ostatní. Je to hlavně odpovědnost mimoevropských zemí, protože Evropa produkuje jen devět procent emisí a ostatní je nesnižují. Je potřeba, aby se zapojila celá planeta," vysvětluje novinářům už v pozdních večerních hodinách.
Ke své týdenní cestě po USA se pak Babiš tradičně vyjádřil v neděli na své facebookové stránce. "Četl jsem, že novináři si neodpustili rýpnutí, že sál byl poloprázdný. To se tady holt tak většinou dělá, protože státníci mají ještě i jiný program, spousty jednání," vysvětloval.
K čemu se zavázali účastníci klimatického summitu OSN
Celkem 65 zemí se shodlo na tom, že se do roku 2050 pokusí dosáhnout uhlíkové neutrality. Ti největší znečišťovatelé ale představili jen neurčité sliby.
- Čína je největší producent emisí, ale potýká se s poklesem ekonomického růstu. Slíbila jen, že bude nadále splňovat závazky Pařížské dohody.
- Rusko slíbilo, že se k Pařížské dohodě připojí, o snižování emisí se ale nezmínilo.
- Indie se zavázala, že do roku 2022 zvýší podíl obnovitelných zdrojů při výrobě energie. Snížit svou závislost na uhelných elektrárnách ale neslíbila.
- Německo představilo svůj plán investovat v následujících deseti letech 55 miliard eur na přechod k čisté energii. Slíbilo, že zdvojnásobí příspěvek do fondu OSN na pomoc méně rozvinutým zemím v boji s klimatickými změnami. Namísto dvou miliard eur (51,8 miliardy Kč) půjde o čtyři miliardy eur (přes 103,6 miliardy Kč).
- Řecko chce přestat používat uhelné elektrárny do roku 2028.
- Slovensko má plán uzavřít uhelné doly v oblasti horní Nitry.
- USA se nezúčastnily. Prezident Donald Trump dříve oznámil, že jeho země od Pařížské dohody vyjednané na klimatické konferenci v roce 2015 odstupuje.
