Havana - Rusko a Kuba se po letech odmlky opět nalezly jako přátelé a spojenci.
Moskva nabízí ekonomickou pomoc a hovoří o tom, že by si ráda na karibském ostrově zřídila vesmírnou základnu.
Kubánský vůdce Raúl Castro, který vloni nahradil v nejvyšší funkce svého bratra Fidela, není proti.
V Havaně navštívil slavnostní otevření chrámu sv. Konstantina a Heleny, ruského pravoslavného kostela, který má sloužit více než osmi tisícům příslušníků ruské komunity na ostrově.
Jde většinou o manželky Kubánců, jejich děti a o Rusy, kteří na Kubě pracují.
Slavnostní otevření svatostánku připadlo shodou okolností na den 46. výročí vypuknutí tzv. Karibské krize, kdy se USA postavily proti záměru Sovětského svazu přemístit na Kubu své jaderné hlavice.
"Kostel je zároveň památníkem rusko-kubánského přátelství a všeho, co posilovalo toto přátelství. Včetně nejtěžších chvil studené války," uvedl při otevření metropolita Kiril, který má v Ruské pravoslavné církvi na starosti vztahy se zahraničím.
Kubánský režim se oficiálně stále považuje za ateistický a stavbu nových kostelů povoluje jen výjimečně.
Dominantní církví na ostrově je římskokatolická, její vliv tady ovšem nikdy nebyl tak silný jako v některých jiných latinskoamerických státech.
Fidel Castro se s Vatikánem částečně usmířil v roce 1998, kdy Kubu navštívil papež Jan Pavel II.
Rusko po roce 1991 zastavilo Kubě hospodářskou pomoc, ale v posledních třech letech nastal obrat.
Kromě toho se Kreml snaží prostřednictvím zbrojních i jiných kontraktů "uchytit" i v dalších latinskoamerických státech, jejichž vlády jsou stykům s Ruskem příznivě nakloněny.
Zejména jde o Venezuelu Huga Cháveze a Nikaraguu, kde se k moci po mnoha letech vrátil dřívější marxistický vůdce Daniel Ortega.
Nikaragua také zatím jako jediná kromě Ruska uznala nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. Kuba se k tomu ještě neodhodlala.
"Naše země se chystá posílit kulturní, obchodní i duchovní vztahy s Kubou a Latinskou Amerikou," prohlásil na ceremoniálu ruský velvyslanec na Kubě Michail Kamynin.
Ruský pokus o průnik do Latinské Ameriky je vnímán jako odveta za snahu USA vybudovat protiraketovou obranu v Polsku a České republice.
