Na klimatické konferenci COP27 se letos v listopadu opět sešly vládní delegace z různých koutů světa. Výsledkem jejich jednání je například zřízení fondu na financování klimatických škod, který by měl pomoci těm nejzranitelnějším zemím. Do fondu budou naopak vkládat peníze státy vypouštějící velké množství emisí, které výrazně přispívají k oteplování atmosféry.
Stejně jako v minulých letech ale nedošlo k zahrnutí plynu a ropy mezi hlavní viníky klimatické změny. K tomuto kroku vyzývala Evropská unie pod vedením Česka jako předsednické země a také Spojené státy nebo Indie. Proti bylo například Rusko.
"Velmi špatnou zprávou je, že ještě v roce 2022 nedokážou světoví lídři pojmenovat příčinu klimatické krize, tedy spalování fosilních paliv. Bez zásadního útlumu nejen uhlí, ale i ropy a plynu v následujících letech není dosažení cíle 1,5 stupně Celsia možné," domnívá se Jitka Martínková z platformy českých neziskových organizací Klimatická koalice, která se konference zúčastnila.
Hodiny na Letné
Na hranici 1,5 stupně upozorňují i zmíněné hodiny na pražské Letné. Až čas na nich vyprší, stoupne průměrná celosvětová teplota právě o tolik stupňů, což je limit, před kterým varují nejen klimatologové. Vlády většiny států světa přijaly 1,5 stupně jako hranici, kterou by lidstvo nemělo překročit. Dosud teplota stoupla o 1,1 stupně a i při přijetí nejnovějších slibů odhady stále ukazují na nárůst teplot o více než 2,5 stupně.
Hodiny se už objevily i v americkém New Yorku, v Berlíně, Římě, Soulu a v Glasgow. V Praze zůstanou do 12. prosince.
Pět kreditů za klimatické kurzy ve Španělsku
V listopadu se konala také série studentských protestů za klima na řadě světových univerzit. Konkrétní výsledek má už demonstrace studentů Barcelonské univerzity - vedení školy přistoupilo na jednu z podmínek studentů a od roku 2024 zavede povinné hodiny zaměřené na klimatickou změnu. Každý rok by se jich mělo zúčastnit na 14 tisíc posluchačů bakalářských programů a speciální školení dostane i šest tisíc akademických pracovníků vysoké školy.
"Před deseti nebo patnácti lety by univerzita poslala na studentskou demonstraci policii. Ale nyní je vyhodit nemůžou, protože vědí, že mají pravdu a společnost je podporuje," řekl pro britský deník The Guardian Federico Demaria, profesor ekonomiky, který požadavky studentů podpořil.
Další podmínky demonstrantů, například konec podpory ropných společností a firem vydělávajících na fosilním průmyslu, ale univerzita odmítla.
The University of Barcelona took a huge step forward in mandating a climate change course for their university students. Climate breakdown will impact all of us and all industries need a new ecological foundation. Education is how we get there. https://t.co/pB6VgXdOMk
— Isaias Hernandez (@queerbrownvegan) November 15, 2022
Francouzská solární parkoviště
Francouzská parkoviště změní do pár let svou podobu. Senát počátkem měsíce odsouhlasil, že každý takový prostor s více než 80 parkovacími místy musí být do pěti let alespoň z poloviny pokryt solárními panely. Pro velká parkoviště s více než 400 místy začne povinnost platit už za tři roky, informuje deník The Guardian.
Francouzská vláda dlouhé roky podporovala jadernou energetiku. Kvůli technickým potížím ale byla polovina jaderných zařízení letos postavena mimo provoz a země musela energii dovážet ze sousedního Německa. Vzrostla proto podpora obnovitelných zdrojů.
Vědci, kteří umí komunikovat o klimatu
Na konci listopadu byly již počtvrté předány Ceny za komunikaci změny klimatu, které vyzdvihují experty a odborníky věnující se osvětové činnosti. Nejčerstvější laureátkou se stala Marie Šabacká, polární bioložka zkoumající vliv změny klimatu na pevninské ledovce.
"Pokud nechceme, aby se klimatická krize vymkla kontrole, čeká nás v nejbližších letech odklon od fosilních paliv a s tím spojená transformace a modernizace energetiky, průmyslu i dopravy. Bez souhlasu nebo alespoň pochopení veřejnosti to nepůjde. Proto je tak důležité, aby ve veřejném prostoru zaznívaly pravdivé informace, a to nejen o děsivé ceně za neřešení klimatické krize, ale také o příležitostech, které nám transformace na čistší, obnovitelné zdroje může přinést," uvedla při předávání.
Cena za celoživotní přínos byla udělena genetikovi a molekulárnímu epidemiologovi Radimu Šrámovi, který se zabýval zdravotními riziky ve znečištěných oblastech. Den před předáním ceny zemřel.
Vedoucí Centra polární ekologie PřF @JihoceskaUni, polární bioložka @glacier_ecology, se stala v pořadí 4. laureátkou Ceny za komunikaci změny klimatu. https://t.co/yg8zmmtQ31@OSNPraha @ucena_spol pic.twitter.com/o6eTwiqFDJ
— OSN Česká republika (@OSNPraha) November 30, 2022
