Paříž - Pařížský soud ve čtvrtek odsoudil teroristu Carlose zvaného Šakal k druhému doživotnímu trestu za atentáty z let 1982 až 1983, které si ve Francii vyžádaly 11 mrtvých a 150 zraněných.
Carlos bude moci požádat o podmíněné propuštění po 18 letech.
Terorista původem z Venezuely a vlastním jménem Ilyich Ramírez Sánchez, který jezdíval i do bývalého socialistického Československa, na závěr procesu trval na své nevině.
V pětihodinovém vystoupení vychvaloval bývalého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího a někdejšího šéfa sítě Al-Káidy Usámu bin Ládina.
Iljič Ramirez Sánchez
Terorista Sánchez se narodil v roce 1949 v Caracasu. Vychováván byl soukromými učiteli se silně komunistickými názory. Část svého mládí prožil v Londýně. Otec ho chtěl nechat zapsat na francouzskou Sorbonnu, mladý Iljič ale nakonec jel studovat Univerzitu Patrice Lumumby v Moskvě, která byla ideologickým nástrojem KSSS a měla vychovávat komunistické kádry pro africké a latinskoamerické země. Pro Carlose byla však málo radikální a nakonec z ní byl vyloučen. Přezdívku Carlos si dal sám, přezdívku Šakal dostal omylem od jednoho britského novináře, který ho zaměnil s antihrdinou románu Den pro šakala od Fredericka Forsytha. Carlos se stal symbolem levicového terorismu, měl kontakty například s německou teroristickou skupinou Baader-Mainhofová, nakonec ale "zdegeneroval" v námezdného mezinárodního vraha. V 80. letech mu poskytovala pomoc východní Evropa - po určitý čas měl základnu v bývalé NDR, pak v Maďarsku, po pádu Berlínské zdi ale jeho sláva rychle vyhasla. Carlos v roce 1975 přestoupil k islámu, třikrát byl ženatý. Jeho poslední ženou je jeho právnička Isabelle Coutant-Peyre, kterou si vzal v roce 2001 ve vězení poté, co se rozvedl s Magdalenou Koppovou prostřednictvím muslimského rituálu zapuzení.Ať žije revoluce
Soud dvaašedesátiletého Carlose uznal vinným ze čtyř vražedných útoků a odsoudil ho na doživotí s možností podat žádost o propuštění po 18 letech. Obhájci označili přelíčení za zpolitizované a vyčítali soudu, že při hledání důkazů čerpal z archivů bývalých komunistických zemí.
Sám Carlos při obhajobě nešetřil silnými slovy. "Jsem živoucí archiv, většina lidí mé úrovně je po smrti," řekl soudu. Zvlášť pochvalně se vyjádřil o Muammaru Kaddáfím: "Tento muž vykonal víc než všichni revolucionáři," řekl a svůj emotivní projev ukončil slovy "Ať žije revoluce!"
Odsouzení k druhému doživotnímu trestu zmařilo Carlosův nárok na první žádost o podmínečné propuštění, se kterou by býval mohl počítat v příštím roce.
Útok na rychlík
První doživotní trest terorista dostal za trojnásobnou vraždu spáchanou v Paříži v roce 1975. Mezi jeho tehdejšími oběťmi byli dva policisté.
Motivem teroristických útoků z první poloviny 80. let byla snaha zajistit osvobození dvou členů Carlosovy skupiny, Němky Magdaleny Koppové a Švýcara Bruna Bregueta.
Terčem jednoho z Carlosových útoků byl v březnu 1982 rychlík z Paříže do Toulouse, o měsíc později explodovala puma v Paříži. V prosinci 1983 podnikl Carlos pumový atentát v Marseille a později útok na vlak na lince z Marseille do Paříže.
Spolu s Carlosem byli ve čtvrtek v nepřítomnosti souzeni tři jeho komplicové. Dva z nich, Palestinec Kamál Ajsáví a Němec Johannes Weinrich, byli odsouzeni rovněž na doživotí, Němka Christa Margot Fröhlichová byla osvobozena.
Weinrich, který údajně řídil Carlosovy evropské akce, je jako bývalý člen teroristické skupiny RAF ve vězení v Německu. Ajsáví se zdržuje neznámo kde, Fröhlichová žije v Hannoveru a k soudu se nedostavila.
Carlosův obhájce po vynesení rozsudku oznámil, že se proti verdiktu odvolá.