Madrid - V roce 2006 zakázala vysílání býčích zápasů ve španělské televizi tehdejší socialistická vláda. Lidovci, kteří se chopili moci v zemi loni v listopadu, teď koridu na televizní obrazovky zase vrátili. Jejím velkým fandou je totiž premiér Mariano Rajoy.
První přenos po dlouhých šesti letech mohli fanoušci býčích zápasů zhlédnout ve středu večer. V televizi se objevili tři nejslavnější španělští toreadoři (správněji torerové) současnosti včetně proslulého Juliana Lopéze, který vystupuje pod zápasnickým jménem El Juli.
Společně s matadory Alejandrem Talavantem a Josém Maríou Manzanaresem zabili v severošpanělském Valladolidu šestici býků od chovatele Victoriana del Ria. Za svůj výkon byli odměněni tím, že je nadšení diváci po skončení zápasů nosili kolem arény na ramenou, což je zcela výjimečná pocta.
Lopéz navíc dostal jako výraz mimořádného uznání po zápase tři býčí uši uřezané mrtvým zvířatům, zbývající torerové každý po dvou.
Skutečnost, že koridu přenášela španělská televize RTVE, je velkým vítězstvím zastánců této tradiční zábavy. V Katalánsku byly totiž býčí zápasy letos zcela zakázány a očekává se, že rozhodnutí regionální vlády v Barceloně by mohly následovat také další španělské regiony.
Petice s půlmilionem podpisů
Již v roce 1991 stihl koridu stejný zákaz na Kanárských ostrovech.
Rajoyova vláda připravuje proto zákon, který býčí zápasy označí za součást kulturního dědictví španělského národa a pokusí se rozhodnutí obou regionálních parlamentů zvrátit. Příslušnou petici na podporu zákona již podepsalo na půl milionu Španělů. Zákon má velkou šanci být přijat, protože lidovci mají v madridských kortesech absolutní většinu.
Býčí zápasy a zejména tradiční fiesta Svatého Fermína v Pamploně, provázená během býků v ulicích, přinášejí jejich pořadatelům navíc pohádkové příjmy.
Aby v časech krize organizování krvavé podívané kritizované spolky na ochranu zvířat vypomohli, rozhodl se Lopéz a jeho dva kolegové, že se zřeknou práv za televizní vysílání.
"Jsem si nyní vědom toho, že budoucnost koridy je mnohem důležitější než má vlastní," citovala toreadora agentura AP. Divácká sedadla v býčích arénách se totiž začínají vyprazdňovat a na koridu chodí hlavně starší fanoušci.
I takoví, kteří pamatují jejich velkého obdivovatele Ernesta Hemingwaye, jenž v roce 1959 napsal o býčích zápasech strhující reportáž Nebezpečné léto. Popisuje v ní sezonu, kdy se utkali dva z vůbec největších španělských toreadorů, rivalové na život a na smrt Luis Miguel Dominguín a Antonio Ordóňez.
Smrt odpoledne
López, jenž dříve bral za jednu koridu až sto tisíc eur, se loni rozhodl býčí zápasy podpořit tím, že zaplatí ze svého platu polovinu každé vstupenky, kterou si koupí fanoušek mladší třiceti let.
"Koridu sledují především zahraniční turisté, kteří na ni přijedou jednou a už víckrát ne, a pak lidé starší šedesáti let," tvrdí Aida Gasconová z organizace AnimaNaturalis brojící proti tradičním zápasům, které v devadesáti devíti procentech případů končí býkovou smrtí.
Jen zcela výjimečně udělí prezident koridy obzvláště statečně bojujícímu zvířeti milost a nechá jej ušetřit, poslat na odpočinek a zachovat tak pro chov.
V dřívějších letech býval při koridě často zabit také kůň, na kterém jezdí pikador, jenž "připravuje" půltunového býka matadorovi pro vlastní zápas pomocí kopí.
Těžká zranění s následkem smrti si naopak z arény odnesli toreadoři José Gómez Ortega zvaný Joselito v roce 1920 či Manuel Laureano Rodríguez Sánchez o 27 let později. Posledním matadorem, kterého v aréně zabil býk, byl Francisco Rivera Paquirri v roce 1984.
O Joselitovi a všech praktikách používaných v býčí aréně psal Hemingway v jiné své knize o koridě, Smrt odpoledne z roku 1932.
