Z krátkodobého hlediska to bude mít za následek, že nás možná nečeká další slabomyslný Bush v Bílém domě. To, co dynastie Bushů učinila se způsobem, jakým Američané volí v moderním věku své prezidenty, by však mohlo Spojené státy strašit ještě mnoho let.
Za Georgem W. Bushem stojí čtyři generace Bushů a Walkerů. Ti zpočátku využívali politických konexí k hromadění a ochraně osobního majetku a později uplatňovali absolutně jakékoliv prostředky k zisku politických úřadů ne proto, že by chtěli konat dobro, nýbrž proto, že jsou tím, co se v Americe pokládá za dědičné aristokraty.
Jak uvádí politický analytik Kevin Philips, od roku 1850 začali Bushové díky spojenectví s chytřejším klanem Walkerů hromadit majetek na způsob klasických raných kapitalistů: podnikali v železnicích, oceli, ropě, investičním bankovnictví, zbraních a armádní výzbroji a výstroji. Měli vazby na nejbohatší rody průmyslové éry Rockefellery, Harrimany, Brookingsy. Nikdy si ovšem neosvojili jejich dobročinnou etiku.
Před vstupem Bushů do politiky obsahovaly americké politické slogany na levici i na pravici alespoň zrnko pravdy o způsobu, jakým bude daný prezidentský kandidát vládnout. Přísliby "laskavější, jemnější" Ameriky z úst Bushe staršího a "soucitného konzervatismu" z úst jeho syna učinily z politického sloganu ryzí dezinformaci.
V roce 1988 si první prezident Bush zajistil úřad tím, že nepravdivě vykreslil svého protivníka jako ochránce násilníků a vrahů. V roce 2000 získal současný prezident Bush nominaci osočením Johna McCaina, že se staví proti výzkumu rakoviny prsu. V roce 2004 pak ve volbách zvítězil díky dělostřelecké palbě lží o válečné minulosti Johna Kerryho.
Při správném vedení mohou USA zastavit krveprolévání v Iráku, obnovit své postavení ve světě, vyhnout se krizím ve zdravotnictví i sociálním zabezpečení, a dokonce i zajistit humanitární pomoc lidem na pobřeží Mexického zálivu. Příští prezidentská kampaň ukáže, zda se ničemným patricijům z rodu Bushů podařilo otrávit studnu systému prezidentských kampaní. Pokud ano, těžko posoudit, jaký prezident z ní může vzejít.
Howell Raines je bývalým editorem deníku New York Times a autorem chystaných memoárů The One That Got Away ("Ten, který ušel odplatě")
