Do dvou dní po své první inauguraci podepsal výnos, v němž zakazuje americké vládě pomoc mezinárodním skupinám, které provádějí potraty nebo poskytují potratové poradenství. Kromě toho podepsal návrh zákona, jenž vyžaduje, aby byl plod, který po potratu jeví známky života, pokládán z hlediska federálního zákona za osobu. Později podepsal zákon zakazující potraty živého plodu. Federální soudci v Nebrasce, San Francisku a New Yorku sice shledali, že zákon je protiústavní, ale Bushovi to bylo jedno.
Tím, že definoval plod jako osobu, však Bush sám sebe přinutil zaujmout tvrdý postoj k poskytování federálních prostředků na výzkum embryonálních kmenových buněk kteréžto rozhodnutí zbrzdí vědecký výzkum na několik desítek let. Někdejší první dáma Nancy Reaganová, jejíž manžel tehdy umíral na Alzheimerovu chorobu, naléhala na Bushe, aby výzkum kmenových buněk podpořil. Bush však místo toho omezil federální financování na pouhých 60 již existujících linií kmenových buněk.
Prezident dále navrhl několik ústavních dodatků, na které slyší 30 milionů nábožensky založených voličů v USA, včetně zákazu sňatků osob stejného pohlaví. Exekutivním výnosem pak umožnil firmám, aby při přijímání zaměstnanců zohledňovaly náboženské přesvědčení.
Jako prezident překročil Bush ústavní hranici oddělující církev od státu. Během pár dní po nástupu do úřadu zpřístupnil federální fondy nábožensky založeným skupinám zajišťujícím sociální služby. Za dobu jeho prezidentského působení obdržely křesťanské skupiny více než 1,1 miliardy dolarů. Židé ani muslimové nedostali nic.
Všichni američtí prezidenti od Abrahama Lincolna po Franklina Roosevelta se odvolávali na nějakou vyšší autoritu, avšak Bush se pokládá přímo za Božího posla. Jak uvedl časopis Time, po útocích na Světové obchodní centrum se prezident například nechal slyšet, že byl "z milosti Boží vyvolen, aby stál v tomto okamžiku v čele".
S mesiášským zanícením vtáhl Bush zemi do války v Iráku a na rozdíl od stále rostoucí většiny Američanů svou politiku navzdory zmařeným a zničeným životům nikdy nezpochybnil. "Absolutně ne," prohlásil během prezidentských debat. "Bylo to správné rozhodnutí."

Kitty Kelleyová je autorkou knihy Family: The Real Story of the Bush Dynasty ("Rodina: Skutečný příběh dynastie Bushů")