* AKTUALIZOVÁNO: Oficiální výsledky * Strana Občané za evropský rozvoj Bulharska má znovu nejvíce hlasů, i když na jaře byla terčem hněvu a masových protestů * Opoziční socialisté tvrdí, že vítězná partaj nesežene nikoho do koalice * Česká republika žádá Brusel, aby zasáhl, bude-li podnikání ČEZ v Bulharsku pod politickým tlakem
Sofie - Předčasné parlamentní volby v Bulharsku znovu vyhrála pravicová strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého premiéra Bojka Borisova.
Politika, který chtěl před třemi měsíci okamžitě zbavit českou společnost ČEZ Bulgaria licence na distribuci elektřiny v zemi.
Jeho strana získala 30,71 procenta hlasů a ve 240členném parlamentu bude mít zhruba sto mandátů. Na druhém místě je opoziční Bulharská socialistická strana se ziskem 27,02 procenta.
Oficiální čísla v pondělí po sečtení 96 procent odevzdaných hlasů zveřejnila volební komise.
Potvrzují se tak předpoklady, že nikdo nebude mít většinu a bude obtížné sestavit stabilní a akceschopnou vládu.
"Morálním i politickým vítězem jsme my, protože GERB je v izolaci a nikdo s ním nebude chtít do koalice," řekl členka vedení socialistů Maja Manolovová.
"Máme zodpovědnost a jsme schopni sestavit vládu. I menšinovou," opáčil místopředseda vítězné GERB Cvetan Cvetanov.
Do parlamentu se s 10,59 procenta hlasů ještě dostane Hnutí za práva a svobody (DPS), jež zastupuje tureckou menšinu, a rovněž krajně pravicová strana Útok (Ataka), která si zatím připsala 7,38 procenta hlasů.
Ani jedna z těchto formací velmi pravděpodobně do koalice s Borisovem nepůjde.
Čtyřiapadesátiletý Bojko Borisov je bývalý bulharský reprezentant v karate, v minulosti byl hasičem, prezidentem policejní akademie či majitelem firmy zajišťující ochranku důležitým osobám. Rovněž starostou Sofie. Volby v roce 2009 vyhrál s příslibem boje proti korupci a kriminalitě.
Jeho vláda letos v únoru padla po vleklých demonstracích proti ekonomické situaci v zemi, šest lidí se dokonce upálilo.
Protesty vyvolalo především zdražení elektřiny po novém roce. Jak Borisov, tak socialisté v únoru během vlny demonstrací proti zdražení elektřiny útočili na české společnosti ČEZ a Energo-Pro, které v zemi distribuují elektřinu.
Borisov prohlásil, že ČEZ přijde okamžitě o licenci, ačkoliv jako premiérovi mu o tom nepříslušelo rozhodovat. ČEZ i česká vláda se tehdy proti jeho slovům ostře ohradily.
Ministr energetiky Asen Vasilev však v pátek v rozhovoru pro agenturu Dow Jones Newswires o víkendu řekl, že podle jeho názoru ČEZ o bulharskou licenci nepřijde, byť rozhodující verdikt vynese regulační úřad.
ČEZ i Energo-Pro odmítají, že by podmínky licence porušily, a prezident Miloš Zeman požádal před volbami prezidenta Evropské unie Hermana van Rompuye, aby Brusel zasáhl, kdyby po volbách v Bulharsku byl politický tlak na tvrdé kroky proti českým firmám. Van Rompuy to během návštěvy Prahy 26. dubna přislíbil.
V předvolební kampani se kritika českých energetických firem neobjevovala. "Nikdo nemluvil o tom, jak snížit ceny elektřiny, přestože to byl jeden z hlavních podnětů protestů a pádu vlády," uvedl pro list Gazeta Wabyrcza bulharský politolog Ivan Krastev.
ČEZ působí v Bulharsku od roku 2005, kdy koupil za devět miliard korun majoritní podíl ve třech distribučních společnostech, Dodává energii do dvou milionů domácností.
Bulharsko je nejchudší ze všech sedmadvaceti členských států Evropské unie. Průměrný plat činí v přepočtu necelých jedenáct tisíc korun, průměrný důchod méně než čtyři tisíce korun.
Zdražení elektřiny na začátku roku se stalo impulsem k masovým protestům, během kterých Borisovova vláda raději odstoupila a vyhlásila předčasné volby.
Mnozí Bulhaři dali najevo svoji nespokojenost tím, že hlasovat nešli. Podle prvních zpráv činila nedělní volební účast pouhých 53 procent oprávněných voličů. Nejméně od roku 1990, kdy se konaly první volby po pádu komunismu.
