Boulder, Colorado - Na možnost masivní geomagnetické bouře způsobené silnou sluneční erupcí upozornila NASA letos v březnu a stejné varování vydala i v případě té, jež Zemi zasáhla o víkendu.
Nic zásadního se ani v jednom z obou případů nestalo, vědci ovšem očekávají, že v příštích měsících na Zemi doletí mnohem silnější proud částic tryskajících ze sluneční korony. Mohlo by to způsobit vážné výpadky proudu, poruchy navigačních systémů či požáry.
"Pokud by se měla opakovat sluneční bouře, jakou v roce 1869 pozoroval Carrington, očekávám několik dní ekonomického kolapsu," řekl serveru Space.com Mike Hapgood z britské výzkumné agentury RAL Space.
Velké erupce, jakou před lety zaznamenal třiatřicetiletý amatérský astronom Richard Carrington, přicházejí jednou za několik století v časech, kdy sluneční aktivita dosahuje svého maxima. V současném slunečním cyklu, jehož délka činí v průměru jedenáct let, by taková situace měla nastat letos či napřesrok.
"Naše schopnost předvídat tyto události a zabránit jejich důsledkům je nedostatečná," upozorňuje Hapgood. To, že se proud částic blíží k Zemi, dokážou satelity rozpoznat s nanejvýš půlhodinovým předstihem a pak je zpravidla již pozdě. Speciální pracoviště Národního úřadu pro výzkum oceánů a atmosféry (NOAA) v coloradském Boulderu je tyto predikce schopno dělat 10-60 minut dopředu s padesátiprocentní přesností.
Poslední větší sluneční erupce byla zaznamenána v březnu 1989 a měla za následek kompletní výpadek proudu v kanadském Quebecku. Pět milionů obyvatel provincie tehdy zůstalo v mrazivém počasí bez proudu. Podle Hapgooda způsobil mimořádně silný sluneční vítr škody za dvě miliardy dolarů.
Postihlo by to půlku Ameriky
Sluneční bouře narušují ionosféru, ve které se komunikační satelity v oblasti rovníku pohybují. Ionosféra začíná přibližně ve stech a končí v sedmi stech až tisíci kilometrech nad zemským povrchem.
Následky slunečních bouří mohou být katastrofální. Plovoucí ropné plošiny by nedokázaly udržet svoji polohu, piloti letounů přelétávající nad polárními oblastmi, kde jsou odkázáni na krátkovlnné vysílačky, by museli radikálně změnit kurs, velké transformátory se mohou přehřát a vznítit.
Podle Johna Kappenmana z poradenské společnosti Storm Analysis Consultants by erupce podobná té, jež vyšlehla ze Slunce v roce 1921, způsobila mnohahodinový výpadek proudu v půlce Ameriky.
"Děsí mě představa, že svět by se z podobné události vzpamatovával řadu dní a týdnů," tvrdí Hapgood. Celkové škody by podle něj dosáhly mnoha miliard dolarů.
Madžíd Abú Zahrá z Astronomické společnosti v Džiddě je přesvědčen, že sluneční bouře velkých rozměrů postihne Zemi koncem tohoto či počátkem příštího roku.
Od roku 1745, kdy se astronomové začali slunečními erupcemi blíže zabývat, bylo zaznamenáno 28 slunečních cyklů. Každý měl své minimum a své maximum. Nejnižší intenzitu sluneční činnosti měl současný cyklus loni, maximum má přijít v letech 2012-2014.
