Evropská komise má už hotový dlouho očekávaný návrh na zkrocení cen energií v Evropě. Podpořila v něm zastropování cen elektřiny v členských zemích unie.
Na rozdíl od většiny dosud zvažovaných scénářů ale komise podle návrhu, který má deník Aktuálně.cz k dispozici a na nějž jako první upozornil server Politico, doporučuje jít cestou stanovení maximální ceny u elektřiny z levnějších elektráren než plynových, které ženou konečnou cenu nahoru. To jsou konkrétně jaderné, hnědouhelné nebo větrné či další elektrárny na obnovitelné zdroje.
Brusel podle pracovního dokumentu argumentuje tím, že zmíněné elektrárny mají nižší výrobní náklady než plynové, a sbírají tak nejvyšší zisky při současných vysokých cenách. Zisky by se proto podle Evropské komise měly levnějším zdrojům vzít a částka nad regulovanou cenu rozdělit pro nejvíc ohrožené domácnosti a firmy v členských státech.
Češi kvůli dramaticky rostoucím cenám energií, které už ohrožují klíčové podniky v Evropě, svolali do Bruselu na příští pátek mimořádnou schůzku ministrů energetiky, na které chtějí dosáhnout shody na celoevropském řešení. Návrh komise je vstupem do debaty.
Češi coby předsedové EU teď budou zjišťovat, jestli a případně jaké jiné řešení může získat podporu většiny států. Na základě toho by pak měla komise představit konkrétní legislativu 14. září.
Jít španělskou cestou
Praze se dosud zamlouvalo zejména zastropování ceny plynu do elektráren tak, jak jej v červenci zavedly Španělsko a Portugalsko. "Španělský scénář je určitě něco, co může fungovat i pro ostatní. Budeme se o něm chtít bavit na radě pro energetiku," potvrdil serveru Aktuálně.cz vysoce postavený zástupce české státní správy.
Španělsko s Portugalskem stanovily cenu plynu pro výrobu elektrické energie na 40 eur za jednu megawatthodinu (MWh), což je zhruba 980 korun. Stát za ni výrobcům vyplácí dotaci, která pokrývá zbytek do tržní ceny. Náklady na to by měla kompenzovat speciální daň, kterou platí firmy i domácnosti.
Podle prvních závěrů se systém lidem vyplácí. V srpnu například platili Španělé i po započítání kompenzačního poplatku 282 eur za MWh (v přepočtu 6900 korun), což byla o více než třetinu nižší částka než ve většině zemí EU, jak popsaly Hospodářské noviny. Tento čtvrtek stála elektřina na spotovém (krátkodobém) trhu v Německu 520 eur za jednu MWh, poté co začátkem týdne prorazila strop 1000 eur.
Výhodou španělské cesty je, že ji lze poměrně snadno zavést, aniž by došlo k destrukci nynějšího trhu. Nevýhodou zase, že dotovanou elektřinu musí někdo zaplatit.
Podle Evropské komise, která Španělsku a Portugalsku schválila režim jako mimořádnou státní pomoc na rok, dosáhnou náklady v obou zemích 8,4 miliardy eur. Pokud by se měl stejný systém rozšířit na celou sedmadvacítku, evropští úředníci odhadují, že by náklady dosáhly až 100 miliard eur v prvních osmi až devíti měsících podle současných cen.
Chybí shoda na povolenkách
Španělská vláda chce podle deníku El País svůj systém příští pátek oficiálně představit evropským ministrům a navrhnout, aby ho ostatní země převzaly. Madrid chce zároveň usilovat o zastropování emisních povolenek, které ovlivňují koncovou cenu elektřiny a v současné době se pohybují mezi 80 a 100 eury za jednu tunu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Také tento požadavek má podporu více zemí včetně Česka, většina států je ale proti zasahování do povolenkového trhu.
Ani komise podle uniklého dokumentu nechce zasahovat do povolenek. Zastropování elektřiny pro levnější elektrárny chce doplnit ještě úsporami elektřiny všude tam, kde to jde. Kombinací obojího se podle Bruselu vrátí na energetický trh rovnováha.
