Brusel chce azylovou revoluci. Německo a Francie proti

Radim Klekner Radim Klekner
9. 7. 2010 23:30
Počet osob žádajících o azyl zůstal loni v EU stejný, méně běženců jej ale dostalo

Brusel - V sedmdesátých letech jich byly tisíce, o dekádu později desetitisíce. Loni požádalo v západní Evropě o azyl více než čtvrt milionu osob, většinou z Afriky a Asie.

Jelikož různé země přistupují k problematice uprchlíků rozdílným způsobem, rozhodla se nyní Evropská komise zavést v rámci EU  pro aplikaci azylového práva jednotná pravidla. Zatímco kupříkladu Polsko udělilo azyl sedmdesáti procentům žadatelů, Řecko jen půldruhému procentu. 

Uprchlíci by podle názoru komise neměli být napříště násilím zadržováni v letištních terminálech, odkud jsou nyní v řadě případů ve zkráceném řízení posíláni zpět do zemí, z nichž pocházejí.

Azylové řízení chce komise prodloužit o půl roku a právo zůstat v zemi, která běžence přijme, by mělo být rozšířeno nejenom na manžele a děti, nýbrž také na sourozence.

Uprchlíci by měli mít navíc nárok na stejnou výši sociálních dávek jako občané příslušných zemí. Komise dále navrhuje, aby pracovní povolení získávali již po půl roce od okamžiku, kdy o azyl požádali.

Německo je proti

Se svým návrhem ale Brusel tvrdě narazil.

Jako první se ozvalo Německo, které je hned po Francii zemí s nejvyšším počtem uchazečů o azyl. Vláda kancléřky Angely Merkelové se obává, že sjednocení pravidel přinese delší azylová řízení a tím i vyšší náklady na uprchlíky.

A to si v časech, kdy se postupně vzpamatovává z nejtěžší hospodářské krize od 2. světové války, nemůže dovolit ani tak bohatá země, jako je Spolková republika.

Středomořské země začaly loni příliv Afričanů drasticky kontrolovat
Středomořské země začaly loni příliv Afričanů drasticky kontrolovat | Foto: reuters

"Záměr komise by měl jen další sací efekt," citoval státního tajemníka v ministerstvu vnitra, křesťanského demokrata Ole Schrödera, server Welt on-line.

Sjednocení podmínek udělování azylu by podle jeho názoru totiž vedlo k tomu, že ekonomicky zdatnější země by uprchlíky znovu začaly "odsávat" těm méně zdatným. Běženci by se totiž snažili získat právo pobytu především v nich. 

Somálsko, Irák, Afghánistán

Zatímco ve Francii loni žádalo o azyl 48 tisíc běženců, v Německu to bylo o deset tisíc imigrantů méně. Velký zájem je také o Velkou Británíi, Švédsko a Belgii. O status uprchlíka žádali v Evropské unii hlavně Somálci, Iráčané a Afghánci, tedy občané ze zemí zmítaných ozbrojenými konflikty.

Co se týče postkomunistických států, nejvíce žadatelů o azyl vykázalo Polsko s téměř jedenácti tisíci běženci, především z Ruské federace.

V CR to bylo pouhých 1285 uprchlíků a oproti předchozímu roku se počet osob ucházejících se o azyl snížil téměř o čtvrtinu. Jednalo se především o občany Kazachstánu, Mongolska a Vietnamu, dále o turecké Kurdy a Ukrajince.

Podle statistik Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky se ovšem počet běženců v posledních letech v Evropě nijak výrazně nezvyšuje. V roce 2008 jich do evropské sedmadvacítky přibylo 240 tisíc, o rok dříve 225 tisíc.

Díky drastickým opatřením, jako je posílení hlídek na moři a vybudování speciálních monitorovacích zařízení, se navíc zemím u Středozemního moře, do nichž v uplynulých letech směřoval hlavní proud uprchlíků, podařilo příliv běženců výrazně redukovat. V Itálii klesl loni počet žadatelů o azyl o 42 procent, ve Španělsku o 33 procent.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy