Nadále tak trvá situace, kdy britští voliči sice v referendu v roce 2016 odhlasovali vystoupení z Evropské unie, britští politici se ale od té doby nejsou schopní domluvit, jak brexit konkrétně uskutečnit v praxi.
Během nočního hlasování zvedlo nejvíc poslanců ruku pro to, aby Spojené království sice odešlo z EU, ale zůstalo členem její celní unie. I nadále by tak s ní mělo společnou obchodní politiku. Nemohlo by tedy uzavírat vlastní dohody o volném obchodu se zbylými státy světa, ale týkaly by se ho ty obchodní smlouvy, které jménem celé EU sjednává Brusel.
Tento návrh v dolní komoře parlamentu prohrál o pouhé tři hlasy, když pro něj hlasovalo 273 poslanců. O něco větším rozdílem poslanci zamítli možnost, že by vláda musela jakoukoliv dohodu o podobě brexitu předložit občanům k potvrzení v referendu.
Neuspěl ani návrh, aby Británie zůstala po brexitu nejen členem celní unie, ale i jednotného evropského trhu. V obchodu mezi Spojeným královstvím a unií by se tak oproti dnešku prakticky nic nezměnilo, což by bylo pro firmy velmi výhodné. Výměnou za to by Británie například musela nadále umožňovat, aby do ní mohli volně přicházet za prací občané států EU, včetně Čechů.
Jasnou porážku pak utrpěla čtvrtá varianta, podle níž by měla Británie v případě trvání současné paralýzy z EU buď odejít zcela bez dohody, nebo brexit odvolat a zůstat členem osmadvacítky.
Pokud britští poslanci v příštích dnech nějakou variantu brexitu přece jen neodhlasují, bude jejich země mít jen dvě možnosti. Buď z EU odejde v nově plánovaném termínu 12. dubna bez dohody, a nastane tedy tak zvaný divoký brexit. Ten by ale velmi poškodil britskou ekonomiku. Druhou možností je požádat unii o další odklad termínu vystoupení. S tím by ale země EU musely jednomyslně souhlasit. Jejich lídři už uvedli, že by v tom případě byl nutný dlouhý odklad, trvající možná déle než rok. Cílem by bylo dát britským politikům čas na to, aby se konečně domluvili.
Zastánci brexitu ale dlouhý odklad označují za zradu vůle voličů. Spojené království by se navíc v tomto případě muselo zúčastnit květnových voleb do Evropského parlamentu, což politici vesměs nechtějí. Na druhou stranu parlament taky jasně odmítá "divoký" brexit. Trvá tedy situace, kdy poslanci odmítají odchod bez dohody, ale zároveň s tím i jakoukoliv dohodu o brexitu.
"Parlament se stále může vyhnout brexitu bez dohody a stejně tak i nutnosti uspořádat evropské volby, pokud tento týden odhlasuje dohodu premiérky Mayové s EU," prohlásil po nočním hlasování britský ministr pro brexit Stephen Barclay.
Nepřímo tak potvrdil očekávání, že premiérka Theresa Mayová poslancům opět předloží svou smlouvu o podobě brexitu, kterou loni vyjednala s unií. Byť ji Dolní sněmovna už třikrát odmítla.
Mayová argumentuje tím, že žádnou jinou konkrétní variantu brexitu nebyl nikdo schopen předložit. Část poslanců za její vlastní konzervativní stranu ale pro tento plán dál odmítá zvednout ruku. Mayové vyčítají, že unii v jednáních příliš ustoupila. Vláda na čele s Mayovou by měla podle očekávání o svých dalších krocích rozhodnout už na své dnešní schůzi.
Nevzdávají se ale ani ti poslanci, kteří chtějí Mayové dohodu upravit, navzdory tomu, že v noci na dnešek žádný z jejich čtyř návrhů neprošel. Podobně jako Mayová i oni chtějí tento týden v hlasování o možnostech, jako je například britské setrvání v celní unii, pokračovat.
Video: Brexit znamená brexit? Připomeňte si výroky politiků během tří let od referenda
