Londýn přitom dnes potřebuje dojednané podmínky brexitu schválit, aby byla splněna podmínka z nedávného unijního summitu pro odklad odchodu z EU na 22. května. V opačném případě zbylých 27 zemí unie Británii členství ve společenství prodloužilo pouze do 12. dubna.
Při prvních dvou pokusech v polovině ledna a 12. března Dolní sněmovna dohodu jasně odmítla.
Kvůli výhradám předsedy sněmovny Johna Bercowa se dnes nebude hlasovat o stejném návrhu, nýbrž pouze o dohodě o vystoupení a nikoli také o souběžně dojednané politické deklaraci, která nastiňuje podobu budoucích vztahů Británie s EU.
Pro vládu nepříznivou parlamentní matematiku to však nemusí vůbec změnit. Dohodu ve čtvrtek večer údajně stále odmítalo 25 euroskeptických poslanců vládní Konzervativní strany, přestože řada dřívějších kritiků změnila názor poté, co Mayová slíbila rezignaci za podporu jejího brexitového plánu.
Pro dohodu také ani napotřetí nechtějí hlasovat opoziční labouristé, ani členové severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), o jejichž hlasy se opírá menšinová vláda konzervativců.
Nové odmítnutí dohody by odemykalo nejrůznější varianty vývoje. Platným datem brexitu by se v tu chvíli stal 12. duben a britský odchod bez dohody by byl vzdálen jen dva týdny. Dolní sněmovna nicméně již několikrát dala jasně najevo, že tento scénář si nepřeje, a pravděpodobně by se mu snažila zabránit. Do hry by tedy vstupoval odklad brexitu na konec roku nebo ještě dále, s nímž by se ale pojila účast Britů ve květnových volbách do Evropského parlamentu. Jako jedinou cestu k prolomení patu britští novináři čím dál častěji uvádějí vyvolání předčasných voleb.
