Londýn - Účast na vládě konzervativního premiéra Davida Camerona přišla britské liberály draho. Jejich popularita je po sedmi měsících, které uplynuly od voleb do Dolní sněmovny, na historickém minimu.
Voliče, z nichž značná část přešla k liberálům od labouristů, popudila zejména skutečnost, že strana vicepremiéra Nicka Clegga jen poslušně hlasuje pro škrty prosazované konzervativci a nesnaží se je nijak korigovat, jak slibovala.
Pokud by se dnes v Británii konaly volby, získala by Liberálně demokratická strana jen jedenáct procent hlasů. To je o třináct procent méně než loni v květnu, když vytvořila koalici s konzervativci.
Volby by podle průzkumu, jenž si objednal deník The Independent, vyhrála Labour Party. Tu by podpořilo čtyřicet procent voličů, o jedenáct procent více než na jaře. Strana by tak pod novým vůdcem Edem Milibandem v Dolní sněmovně disponovala většinou čtrnácti křesel.
Konzervativci by s šestatřicetiprocentní voličskou podporou skončili s liberály v opozici.
"Je jasné, že tón a směr, jímž se ubírá koaliční vláda, mnoho lidí, kteří v květnu dali svůj hlas liberálům, rozhořčily," řekl v rozhovoru pro levicově liberální list profesor John Curtise, politolog ze Strathclydeské univerzity v Glasgowě. "Ti, kdo volili konzervativce, jsou víceméně spokojeni."
Camerona podporuje polovina Britů
Zděšení mezi voliči vyvolaly už rozpočtové škrty pro letošní rok, schválené v červnu, které se odrazí především na příjmech střední třídy.
Další čekají Brity v souvislosti s rozpočtem na rok 2011, který má být předložen k projednání v Dolní sněmovně v březnu. Potyčky mezi policií a studenty vyvolal v prosinci plán na drastické navýšení studijních poplatků.
"Největší újmu na popularitě utrpěl jednoznačně Nick Clegg," tvrdí Curtis. S prací vicepremíéra je spokojeno pouze 38 procent respondentů. To je vůbec nejhorší výsledek pro vůdce strany vzniklé v roce 1988 sloučením se sociálními demokraty.
O Cameronovi má naopak dobré mínění 48 procent dotazovaných, zatímco Milibanda hodnotí kladně pouze 35 procent respondentů.
Propad pravice na Slovensku a v Maďarsku
To, že průzkumy popularity politických stran se zpravidla velmi liší od výsledku voleb, které vítězná strana zpravidla vyhraje s příslibem zásadních politických změn, nejlépe svědčí příklad Maďarska a Slovenska.
Vládní pravicový Fidesz ztratil v prosincovém průzkumu oproti předchozímu měsíci sedm procentních bodů. Nyní jej podporuje 61 procent voličů, zatímco popularita opozičních socialistů vzrostla ze 17 na 21 procent.
Ostrý nesouhlas Maďarů vyvolal vládní plán, na jehož základě budou v podstatě znárodněny soukromé penzijní fondy o hodnotě 10,5 miliardy eur. A také náhubkový zákon ukládající vysoké pokuty médiím, které se budou stavět příliš kriticky ke kabinetu premiéra Viktora Orbána.
Popularita vlády klesá i na Slovensku. Podle prosincového průzkumu agentury MVK by v případě nových voleb měla nyní vládní Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana (SDKÚ-DS) 23, Svoboda a Solidarita (SaS) 22, Křesťansko-demokratické hnutí (KDH) 14 a Most-Híd 11 poslanců, zatímco opoziční Smer-Sociální demokracie 69 a Slovenská národní strana devět legislativců.
Fakt, že se voliči nechají snadno svést slovy o "reformách sloužících všem občanům" a "rozhodném boji s korupcí" ostatně potvrzují i Věcí veřejné v ČR, které se v průzkumech propadly z červnových jedenácti na současných 5,5 procenta.
