Londýn – Nejvyšší soud ve Velké Británii v pondělí začíná projednávat případ, který má rozhodnout o osudu Brexitu. Konkrétně o tom, jestli na základě červnového referenda může odlučování Spojeného království od Evropské unie spustit sama vláda, nebo jej bude muset schválit ještě britský parlament.
K Nejvyššímu soudu se odvolala přímo premiérka Theresa Mayová poté, co vrchní soud v Londýně na začátku listopadu rozhodl, že vláda bez souhlasu parlamentu formální vyjednávání s Bruselem aktivovat nemůže.
Vyhověl tak námitkám podaným londýnskou podnikatelkou Ginou Millerovou a skupině lidí, kteří se k ní přidali. Millerová se na soud podle svých slov obrátila proto, že se bála "zrádné budoucnosti", kterou by Brexit mohl přinést.
Pokud ale Nejvyšší soud rozsudek potvrdí, může tím na politické scéně rozvířit ještě větší chaos než samotné referendum. Vzhledem k tomu, že je mezi poslanci mnoho těch, kteří si Brexit nepřáli, může nastat na půdě parlamentu tvrdý boj.
Opoziční liberální demokraté již předem avizovali, že hodlají hlasovat proti. Podobně na tom jsou i labouristé. Konzervativci mají sice v dolní komoře – Sněmovně reprezentantů – většinu, ale jsou nejednotní. Otázka Brexitu je rozdělila už během kampaně. Jejich tehdejší předseda David Cameron byl hlavní tváří tábora pro setrvání v EU, jeho nástupkyně Mayová si na základě výsledku referenda předsevzala Londýn od Bruselu odloučit.
"Čím víc je Sněmovna reprezentantů aktivní, tím větším neshodám v této oblasti je Konzervativní strana vystavena," míní skotský politolog John Curtise, kterého cituje agentura Bloomberg.
V horní komoře parlamentu neboli Sněmovně lordů navíc Konzervativní strana ani většinu nemá.
Změna rozsudku je nepravděpodobná
Premiérka Theresa Mayová chce mít proto proces vystoupení z EU zcela pod kontrolou a zapojení parlamentu do rozhodování se brání. Podle profesora Matthewa Flinderse z univerzity v Sheffieldu je to součástí její ideologie. "Chce být vnímána jako silná a mocná politička, která umí dělat závazky, plní je a není ochotná nechat si to překazit vnějšími okolnostmi," řekl pro Bloomberg.
Při vyjednávání podmínek odchodu z EU bude pro Británii zásadní otázka jednotného trhu a celní unie. Mayová již v minulosti odmítla, že by na těchto bodech trvala.
"Tohle se stane potenciálním ohniskem přetahované," předpověděl profesor Flinders. "Parlamentní proces je jako stroj na uzeniny: je to velmi iracionální způsob, jak vytvořit zákon. Dá se pochopit, že by byla raději, kdyby zákon nemusela nechat projít tímto procesem."
Curtise předpovídá, že je velmi nepravděpodobné, že by se rozsudek Nejvyššího soudu nakonec lišil od toho, který vyslovili soudci vrchního soudu. A až se tak stane, poslanci odchod z EU nejspíše blokovat nebudou. Postavili by se tím totiž vůli voličů, kteří svůj názor dali najevo během referenda letos v červnu. Mohou ale využít příležitost podkopat pozici vlády a celý proces prodloužit. A to je nejspíš důvodem, proč Mayová rozhodnutí vrchního soudu neakceptovala a odvolala se k nejvyšší instanci.
Soudní proces by měl trvat od pondělí do čtvrtka. Kdy bude znám konečný verdikt, se dá ale pouze odhadovat. Je možné, že až na začátku příštího roku. Podle agentury Reuters se očekává, že soudci verdikt oznámí až v druhé polovině ledna.
Celá záležitost by však mohla zajít ještě dál, a to paradoxně až k Evropskému soudnímu dvoru. Podle soudců zastupujících Británii v Lucemburku je právě tato instituce "končenou autoritou" v otázce vystoupení z evropského právního rámce. Nejvyšší zástupkyně Eleanor Sharpstonová to připomněla televizi Sky News.
