"Případný odklad musí být využit k tomu, abychom se vyhnuli brexitu bez dohody," řekl novinářům například nizozemský ministr zahraničí Stef Blok. Podle německého ministra pro evropské záležitosti Michaela Rotha musí být nejpozději ve středu večer na summitu jasné, k čemu přesně plánuje britská premiérka dalšího odkladu využít, a šéfové států a vlád si před možným prodloužením podle něj dají konkrétní podmínky.
Účastníci summitu Evropské unie budou chtít od britské premiérky Theresy Mayové slyšet její jasný plán do budoucna, který bude mít na britské straně jednoznačnou politickou podporu.
Zástupce nynějšího rumunského předsednictví, ministr pro evropské záležitosti George Ciamba zdůraznil, že žádný britský plán dalšího postupu ale nemůže předpokládat znovuotevření už dojednaného textu smlouvy, která upravuje samotný brexit a kterou britští poslanci opakovaně odmítli.
Podobně se vyjádřil irský ministr zahraničí Simon Coveney. "Doufám, že ve chvíli, kdy Mayová přijede na Evropskou radu, bude co nejvíce jasné, jaký je plán ohledně konstruktivního využití dalšího času navíc," řekl novinářům.
Theresa Mayová v úterý v poledne jedná v Berlíně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a večer ji čeká v Paříži francouzský prezident Emmanuel Macron.
Podle irského ministra je třeba už konečně uzavřít první fázi jednání, tedy schválit v listopadu diplomaty vyjednaný text dohody o britském odchodu z evropského bloku, který upravuje pouze okolnosti samotného brexitu a který EU odmítá dál měnit, a spořádaně se posunout ke druhé fázi diskusí - tedy ke složitým vyjednáváním o budoucí podobě vzájemných vztahů. Jejich cílový stav nyní definuje takzvaná politická deklarace a o jejích úpravách je unie připravena diskutovat.
Coveney zároveň upozornil, že nynější rozhovory mezi britskou vládou a labouristickou opozicí právě o tom, jak by tato budoucnost měla vypadat, jsou podle jeho informací vedeny s plnou vážností. Je to podle něj dobře, protože před libovolným rozhodnutím o odkladu brexitu budou chtít lídři ostatních unijních zemí vědět, zda existuje nějaký plán s realistickou šancí získat v britské sněmovně většinovou podporu.
Pokud summit nebude s žádostí Mayové nějakým způsobem souhlasit, odešla by Británie z EU bez dohody už tento pátek. I toto datum už je posunem původního termínu 29. března. Delší odklad do 22. května byl podmíněn tím, že minulý týden Dolní sněmovna na třetí pokus schválí rozvodovou smlouvu s EU, což se opět nestalo.
Německý zástupce Roth dával před dnešním lucemburským jednáním najevo, že situace je pro 27 evropských zemí velmi frustrující, protože chtějí řešit jiná témata týkající se jejich vlastní budoucnosti.
Mayová v dopise předsedovi unijních summitů Donaldu Tuskovi minulý týden požádala o odklad brexitu do 30. června; se stejným datem přitom už při první žádosti neuspěla. Tusk dává najevo, že podle něj je nyní nejlepším řešením roční odložení s tím, že Británie by mohla z EU odejít i dřív, pokud její parlament schválí dohodu o vystoupení.
Delší odklad ovšem znamená britskou účast v květnových volbách do europarlamentu, kdy státy jako Francie mají obavy z toho, že by zástupci odcházející země měli dál možnost plnoprávně rozhodovat o tématech týkajících se budoucnosti bloku, který hodlají opustit.
