Peking - Nejvýznamnějším obchodním partnerem Brazílie už nejsou Spojené státy, ale Čína. Jihoamerický hospodářský obr však zjišťuje, že strmý nárůst vzájemného obchodu s asijskou velmocí mu začíná přinášet nemalé problémy.
V roce 2000 měla brazilsko-čínská obchodní výměna hodnotu tří miliard dolarů, loni už se jednalo o 56 miliard USD, což znamená více než osmnáctinásobný nárůst.
Brazilská prezidentka Dilma Rousseffová jistě tento fakt během své státní návštěvy v Pekingu opakovaně zdůrazní jako pozitivní. Rousseffová přiletí do Číny v pondělí, v úterý a ve středu bude jednat o bilaterálních otázkách.
Ve čtvrtek se zúčastní rozhovorů skupiny BRIC (členy jsou Brazílie, Rusko, Indie a Čína), které se konají v městě San-ja na čínském ostrově Chaj-nan.
Prudce se rozvíjející obchodní výměna přispívající k diverzifikaci obchodních vztahů a tudíž menší závislosti na USA by mohla vést k názoru, že návštěva bude bezproblémová. Opak je však pravdou.
V Brazílii jsou totiž čínské obchodní praktiky předmětem stále ostřejší kritiky. Rousseffová proto stojí před nelehkým úkolem: potřebuje chránit brazilskou ekonomiku a přitom si neznepřátelit nejdůležitějšího obchodního partnera.
Surovinový supermarket
Brazílie pociťuje stejně jako ostatní rozvojové země prudce rostoucí frustraci, pokud jde o povahu jejích obchodních vztahů s asijskou velmocí.
Tyto státy zásobují nenasytný čínský průmysl obrovským množstvím surovin a Čína pak jejich trhy zaplavuje levnými produkty a přitom omezuje přístup jejich výrobků na ten svůj.
Brazilský hospodářský boom a prudce rostoucí export jsou do značné míry hnány čínskou spotřebou. Čína importuje desítky milionů tun železné rudy, sójových bobů a dalších komodit.
Brazilci si však stále více uvědomují, že vzájemný hospodářský vztah musí být rovnoprávnější. Čtyřiaosmdesát procent brazilského exportu do Číny tvoří suroviny, opačným směrem putují ale z 98 procent průmyslové výrobky.
Brazilcům se stále méně líbí, že Číňané využívají jejich zemi jen jako obrovský supermarket s komoditami a nechtějí kupovat brazilské výrobky s vyšší přidanou hodnotou.
Luiz Inácio Lula da Silva, předchůdce Rousseffové v úřadu brazilského prezidenta, tyto problémy ignoroval, protože chtěl vybudovat s Čínou a dalšími velkými rozvojovými zeměmi společnou frontu proti Spojeným státům a Evropské unii.
Nevole roste
Rousseffová je ale v trochu složitější situaci. Téměř polovina brazilských výrobců už musela přepustit značnou část domácího trhu čínským konkurentům.
Firmy i ekonomové si v daném případě stejně jako Spojené státy stěžují na záměrně podhodnocený čínský yüan a na neochotu čínské strany cokoli na tomto stavu měnit.
Brazílie se začíná přívalu levného čínského zboží bránit. Stupňuje dovozní bariéry a připravuje zavedení přísnější kontroly kvality čínských výrobků.
Brazilská vláda se také pokusila omezit čínské investice do svého těžebního průmyslu a produkce potravin, protože Peking podle ní investuje „oportunisticky".
V této oblasti však naráží na odpor vlastních těžařů a zemědělců, kteří čínské investice vítají, protože úvěry jsou v Brazílii drahé a těžko dostupné.
Rousseffová bude proto naléhat na čínské představitele, aby zmírnili bariéry pro brazilský export a investovali i do jiných oblastí, než jsou komodity a produkce potravin.
Nemůže přitom počítat s tím, že by jí v jejím snažení nějak pomohla schůzka zemí BRIC, k níž je poprvé také přizvána Jihoafrická republika.
Čína již jasně řekla, že nepřipustí v San-ja žádnou diskusi o podhodnoceném yüanu.
Dala také najevo, že si přeje, aby skupina BRIC zůstala jen neformálním uskupením v rámci G20, kde by představovala protiváhu západním zemím G7.
Rousseffová by naopak chtěla svázat činnost BRIC nějakým institucionálním rámcem.
