Sarajevo - Někdejší vysoký představitel mezinárodního společenství v Bosně Paddy Ashdown upozornil v rozhovoru pro sarajevský list Dnevni Avaz na nebezpečí rozpadu této balkánské země.
"Toto nebezpečí vychází z Republiky srbské a od jejího prezidenta Milorada Dodika, kterému mezinárodní společenství umožnilo, aby se stavěl proti reformám, nezávislému soudnictví a celobosenskému daňovému systému," řekl Ashdown, který v Bosně působil v letech 2002 až 2006.
Dodik v reakci na jeho slova o odštěpeneckých snahách vůdců Republiky srbské řekl, že "se nedá mluvit o separatismu, protože Bosna a Hercegovina už se rozpadá". "Není důležité, co Ashdown říká, podstatné jsou následky jeho působení zde," prohlásil a dodal, že Paddy Ashdown by se měl před soudem zodpovídat z porušování mezinárodního práva v Bosně během svého mandátu. "Jednoho dne se toho dočkáme," uzavřel prezident Republiky srbské.
"Nefunkční černá díra"
Za nynější stav, kdy Bosně reálně hrozí, že se stane "nefunkční černou dírou", podle Ashdowna do značné míry může i současná mezinárodní správa. Evropskou unii, která nyní Bosnu spravuje, také označil za příliš slabou, aby dokázala zastavit Dodikovo ignorování celostátních orgánů. Důsledkem srbských snah je i nedávné volání o vytvoření třetí, chorvatské entity, řekl Ashdown a dodal, že už i bosňácké (muslimské) strany se dnes více starají o muslimsko-chorvatskou federaci než o fungování společné Bosny a Hercegoviny.
"To znamená, že Bosna jde zpátky," upozornil bývalý mezinárodní správce, který označil Dodika a další představitele Republiky srbské za separatisty. "Neříkám, že se chce odtrhnout násilím, on zkrátka hraje stejnou roli jako Milo Djukanović. Také Dodik chce udělat ze společného státu nefunkční organismus, aby i všichni ostatní rezignovali na myšlenku společné Bosny," varoval Ashdown s odkazem na někdejšího černohorského prezidenta a premiéra, který svou zemi dovedl v roce 2006 k odstržení od federace se Srbskem.
Role EU
EU by proto podle Paddyho Ashdowna měla být mnohem rozhodnější a neměla by dopustit obracení poválečného vývoje. "Unie má jednat jen s těmi, kdo chtějí silnější společnou Bosnu. Také by se mělo jasně říci, že další pokrok v jednáních s Bělehradem o vstupu do EU bude podmíněn slibem, že Srbsko bude podporovat snahy o posílení bosenských celostátních orgánů," řekl Ashdown. "A za třetí, představitelé unie musejí energičtěji využívat nástroje, jež mají, a neposílat peníze těm bosenským politikům, kteří zemi blokují cestu do Evropy," uzavřel.
Jako správce země, která v první polovině 90. let prošla krvavou občanskou válkou, přitom Ashdown neváhal sáhnout k tvrdým krokům. Už krátce po svém nástupu například kvůli podezření z korupce sesadil ministra financí muslimsko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny, v polovině roku 2004 se zase rozhodl zbavit funkcí 50 bosenských politiků včetně vysoce postavených, kteří podle jeho názoru nedostatečně spolupracovali s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
