Bolívie hlasuje o Moralesově ústavě, indiáni mají jasno

Roman Gazdík
25. 1. 2009 16:19
Podle prezidenta úprava odbourá diskriminaci, podle kritiků rozpoutá násilí
Návrh nové bolivijské ústavy
Návrh nové bolivijské ústavy | Foto: Reuters

La Paz - Po dvou a půl letech sepisování a parlamentních tahanic a po loňských protestech, které uvrhly zemi na pokraj občanské války, se v neděli konečně rozhodne, zda začne i bolivijským indiánům jejich vlastní stát říkat pane.

Ačkoli se v této (podle HDP na jednoho obyvatele) nejchudší jihoamerické zemi k indiánskému původu hlásí přibližně 55 procent obyvatel, jsou stále diskriminováni. A doufají, že by se tato situace mohla změnit schválením nové ústavy, o které se rozhoduje právě v nedělním referendu.

Jejím hlavním propagátorem je navíc jeden z nich - aymarský prezident Evo Morales.

„Moje babička neuměla ani číst ani psát a na úřadě jí odmítli dát doklady, takže například celý život nemohla k volbám," řekla před časem Aktuálně.cz Deyanira Gonzálezová, která pracuje v hlavním městě La Pazu jako laborantka. „Diskriminace vůči domorodým etnikům trvá dodnes."

Podle průzkumů má nová ústava podporu 55 procent obyvatel a všeobecně se očekává, že projde. Jejím schválením však spory mezi převážně indiánským západem a míšeneckým a bílým východem neskončí.

Aymarská žena v tradiční buřince bude jednou z těch, kteří řeknou v neděli ano
Aymarská žena v tradiční buřince bude jednou z těch, kteří řeknou v neděli ano | Foto: Reuters

Násilí bude...

Moralesova levicová vláda sice učinila ústupky v některých článcích, které byly předmětem největších sporů, pravicové skupiny na východě se však už připravují na násilnosti.

„Násilí bude," řekl britskému deníku Guardian Victor Hugo Rojas, boxer těžké váhy a předák organizace Unión Juvenil Cruceñista (Mládežnická jednota Santa Cruz) z druhého největšího města a centra protimoralesovské opozice Santa Cruz. „Pokud to bude nutné, jsme připraveni na konfrontaci."

Právě UJC byla jednou z organizací, jež v září řídily násilné demonstrace proti referendu o ústavě, které paralyzovaly zemi.

Východní provincie požadují větší autonomii na centrální vládě, zastavení agrární reformy, která má zdejším velkostatkářům omezit velikost pozemků, a konec Moralesovy vlády.

Kompromisní návrh

Nový návrh ústavy, který nakonec v říjnu prošel i opozicí ovládaným senátem, vyšel těmto požadavkům částečně vstříc. Vyškrtnuta byla například eventualita volit stejného prezidenta donekonečna. To by podle opozice umožňovalo Moralesovi, který měl podle lednového průzkumu podporu více než poloviny obyvatel, ve svých rukou dlouhodobě soustředit příliš velkou moc.

Tito demonstranti v La Pazu naopak plánují říci ne
Tito demonstranti v La Pazu naopak plánují říci ne | Foto: Reuters

Podle současné ústavy se nesmí stejná osoba dvakrát po sobě ucházet o prezidentský úřad. Pokud návrh projde, budou se nové prezidentské a legislativní volby konat letos v prosinci a Morales se může ucházet o pětileté funkční období znovu, roku 2014 však bude muset uvolnit místo někomu jinému.

Za předpokladu, že nová ústava schválena nebude, opustí Morales prezidentský palác už v roce 2011.

Pro indiány

Další pozměňovací návrhy se týkají pozemkové reformy, která se bude týkat pouze nově prodaných latifundií a nebude moci být uplatňována zpětně. Občané se při hlasování v neděli vyjádří také separátně k otázce, zda si vůbec přejí, aby byly soukromé statky omezeny na pět či deset tisíc hektarů.

Nová ústava také posiluje pravomoci provinčních guvernérů, na druhou stranu však vyhrazuje fiskální otázky a zahraniční, bezpečnosní i energetickou politiku i nadále kontrole státu.

Indiánské komunity získají svého zástupce mezi ústavními soudci a zvýší počet svých zástupců v dvoukomorovém kongresu. Budou mít také slovo při těžbě fosilních paliv a minerálů na svých územích. Provinilce před zákonem bude do bucoucna možné trestat nejen podle západního práva, ale také dle tradičních zvyků etnik.

Morales na mítinku v Cochabambě, 22. ledna 2009
Morales na mítinku v Cochabambě, 22. ledna 2009 | Foto: Reuters

Pro mnoho indiánů však nedělní hlasování nebude o jednotlivých článcích, ale o symbolice.

Symbol změny

„O ústavě toho vím velmi málo," řekla agentuře Reuters třiačtyřicetiletá indiánská vdova Cristina Yapuová. „Ale chci hlasovat pro... mám víru v Moralese a jeho reformy."

A Moralese přišli tento týden indiánští vůdci podpořit přímo do prezidentského paláce v La Pazu.

Odehrávala se tu scéna těžko představitelná i jen před několika lety. Na mahagonovou podlahu se lil alkohol coby obětina bohyni zemi Pačamamě, žvýkala se koka a hrála tradiční andská hudba.

„Vstoupili jsme do historie. Už mohu umřít jako šťastný muž," neudržel Morales slzy, když senát v říjnu novou ústavu schválil.

V neděli se definitivně rozhodne, zda se tak opravdu stane.

 

Právě se děje

Další zprávy