Berlín - Nůžky mezi chudými a bohatými se otevírají, nerozdělují však východ a západ Německa.
Na tom se shodují sociální experti a nejde jen o politickou korektnost, která brání připomínat rozdíly mezi někdejší východní a západní republikou. Jako příklad slouží samotné hlavní město.
Zákazníky zaplněné nákupní centrum, kde převažují značkové obchody s oblečením, nově opravené pětipatrové domy s kavárnami, pivnicemi a restauracemi na každém rohu, oblíbené centrum zábavy "Kulturní pivovar" s několika uměleckými scénami.
Okolí stanice S-Bahnu v berlínské čtvrti Prenzlauer Berg ani trochu nenapovídá, s čím se turista setká na stanici Wedding, jen o dvě zastávky dál.
Německé dítě do německé školy
U východu z S-Bahnu sedí žebrák zachumlaný do vrstvy několika svetrů, na poloprázdných ulicích se procházejí party výrostků, občas přejde žena s vlasy skrytými v šátku.
Očividně jde o přistěhovalce z muslimských zemí respektive potomky přistěhovalců. Ulice jsou lemovány domy se zaprášenou omítkou, malými obchody s potravinami, levnými oděvy, fotografickými potřebami. Najíst se dá výhradně v asijských bistrech.
Portrét blahobytné a chudé čtvrti Berlína je pozoruhodný tím, že Prenzlauer Berg patřil do východního Berlína, Wedding je na západní straně někdejší zdi.
"Probíhá osternizace západu a westernizace východu," shrnuje situaci ve čtvrtích na hranicích někdejšího západního a východního Berlína básník Lutz Rathenow. Bývalý disident dnes žije na hlavní východoberlínské třídě Karl-Marx Allee a pochvaluje si bydlení v domě, který byl ve stalinském stylu postaven v padesátých letech.
Rathenow upřesňuje, že nejchudší oblasti se najdou vedle Weddingu ještě v Kreuzbergu a Neuköllnu, vesměs ve čtvrtích sousedících se zdí. Osternizací západu myslí růst přistěhovaleckých ghett, kde žije už třetí generace na sociálních dávkách.
Právě z těchto oblastí se stěhují starousedlíci do čtvrtí Prenzlauer Berg, Mitte a Friedrichshain na východní straně zdi. „Jako hlavní důvod uvádějí, že chtějí, aby jejich děti chodily do německých tříd," vysvětluje Rathenow.
Cizí svět ve Weddingu
Takzvaná osternizace západu se stala důležitým námětem veřejných diskusí. Jeden z příspěvků poskytla marketingová referentka Tanja Lestonová ze čtvrti Mitte, která chtěla mít víc času na rodinu, a proto nastoupila jako pomocná síla do základní školy ve Weddingu.
Jako rodilá Němka s vysokoškolským vzděláním okamžitě získala místo učitelky hudby a angličtiny. Ve škole s dětmi z Turecka, Palestiny, Bosny a Tuniska vydržela půl roku.
Podle reportáže, kterou o své učitelské kariéře otiskla v levicovém deníku Berliner Zeitung, spočívala výuka v tom, že udržovala děti v klidu ve třídě a nerozčilovala se nad vulgárními urážkami největších chuligánů. Práci ji ulehčoval fakt, že někteří žáci školu navštěvovali jen výjimečně, třeba třikrát za pololetí. Rodiče si na to nestěžovali, protože do školy nikdy nepřišli.
Lestonová své zkušenosti popisovala v rodičovském spolku při jedné ze škol ve čtvrti Mitte, kam chodily její děti. Ostatní rodiče jí nevěřili už ani to, že může učit bez odpovídajícího vzdělání.
Ze čtvrti Mitte jsou do Weddingu jen čtyři stanice metrem, učitelka však vždy jezdila do školy autem. „V něm jsem mohla pít kávu, poslouchat rádio a udržet se tak trochu déle ve světě, kterému jsem rozuměla."
Ve škole přestala učit v červnu a od té doby nebyla ve Weddingu ani jednou.
