Láhaur - Pákistánská expremiérka a vůdkyně nejsilnějšího politického uskupení v zemi Benazír Bhuttová oznámila, že končí v jednáních s prezidentem Mušarafem. Informuje o tom britská BBC. A ten se jí odvděčil tím, že jíí policie nyní na týden zadržela do domácího vězení.
"Říkáme ne jakýmkoli dalším rozhovorům. Jde o změnu mojí starší politiky," řekla Bhuttová novinářům ve městě Láhaur.
Přes veškeré rozdíly mezi oběma politiky v pohledu na vyhlášení výjimečného stavu se totiž zdálo, že oba rivalové budou v jednáních pokračovat.
Bhuttová se z dlouholetého exilu do země vrátila v polovině října poté, co se právě s Mušarafem dohodla o rozdělení moci. Výjimečný stav vyhlásil prezident 3. listopadu a od té doby cenzuruje média a zavírá své politické protivníky.
Infobox
- Boj v Pákistánu: Bhuttová chtěla ujet z obleženého domu
- Bush zavolal Mušarafovi, volby budou do 15. února
- Pákistánská policie rozehnala právníky obušky a plynem
- Výjimečný stav v Pákistánu může zdržet volby až o rok
- Teror v Pákistánu pokračuje. Terčem útoku vojáci
- Krvavý návrat Bhuttové: Atentát nepřežilo 133 osob
Vládní zdroje uvádějí, že ve vězeních je nyní 2500 odpůrců režimu. Pákistánská lidová strana (PPP) Benazír Bhuttové však uvedla, že bylo zatčeno 5000 jejích příznivců.
Dvakrát vyšší číslo udávané PPP však nezohledňuje vězně jiných opozičních skupin, právnických organizací či islamistů.
Výjimečný stav i při volbách
Mušaraf v pondělí prohlásil, že výjimečný stav v Pákistánu bude trvat i při volbách, které se mají uskutečnit 9. ledna.
"Uprostřed této problematické situace a boje proti terorismu zajistí výjimečný stav transparentní průběh voleb," uvedl podle pákistánského deníku Daily News prezident.
Prohlásil také, že voleb se budou moci zúčastnit i političtí vězni, které nechal režim po vyhlášení výjimečného stavu zavřít. Ti mají být do té doby propuštěni.
Dodal však, že policie "zatkne každého, kdo by se snažil vyvolat anarchii".
Nejvyšší soud versus Mušaraf
V pondělí bylo rovněž oznámeno, že se tento týden sejde Nejvyšší soud, který má rozhodnout právě o Mušarafovi. Prezident současně zastává funkci náčelníka generálního štábu ozbrojených sil, což je podle některých členů opozice protiústavní.
Mušaraf slíbil, že se funkce v armádě vzdá pouze v případě, že zůstane prezidentem.
Očekává se, že soud se vysloví v prezidentův prospěch, v průběhu výjimečného stavu totiž Mušaraf nepohodlné soudce z tělesa odvolal a nahradil je svými lidmi. Bývalí soudci se teď nacházejí v domácím vězení.
Obměna soudu se nelíbí právě Bhuttové, která v úterý se svými stoupenci hodlá vyrazit na protestní jízdu z Láhauru do hlavního města Islámábádu. A proti tomu právě zasáhla policie, která ji nyní hlídá.
Cílem protestu má být okamžité zrušení výjimečného stavu. Ten je trnem v oku i USA, Británii či Německu.
Nejdůležitější jsou jaderné zbraně, ne demokracie
Bývalý velvyslanec Spojených států u OSN John Bolton však v neděli v rozhovoru pro CNN zdůraznil, že nejdůležitější je v současné době zajistit bezpečnost nukleárního arzenálu, který Pákistán vlastní. Ten je odhadován minimálně na 24 hlavic.
Podle Boltona je pro svět lepší, pokud bude v Pákistánu vládnout diktátor, jako je Mušaraf, než Bhuttová, jejíž demokratická vláda byla v minulosti provázena zmatky.
"Teď není čas na nějaké demokratické teorie," řekl Bolton. "Pokud se objeví rozpory v armádě, technická zabezpečení tyto zbraně neochrání... i v armádě jsou islamisté, jejichž vliv se snažil Mušaraf omezit."
Chceme mluvit s Chánem
Otázka nukleárních zbraní je prvořadá i podle jiného bývalého amerického velvyslance u Spojených národů, Richarda Holbrooka, o němž se mluví jako o demokratickém kandidátovi na příštího ministra zahraničí.
"Jde o extrémně nepříjemnou situaci. Nechceme, aby se Pákistán se svými bombami dostal do rukou lidí jako (iránský prezident) Ahmadínežád a mulláhové," řekl CNN.
Holbrooke se také pozastavil nad tím, jak je možné, že Spojeným státům - přestože Pákistánu v posledních pěti letech poskytly vojenskou pomoc za deset miliard dolarů - nebylo nikdy umožněno vyslechnout Abdula Kádira Chána, který prodal plány jaderných technologií Íránu, Libyi a KLDR.
