Řím - Evropská unie začala šetřit. Po Řecku, Španělsku, Portugalsku, Dánsku a Británii přišla na řadu Itálie. Vláda nejvíce zadlužené evropské země v úterý oznámila, že v příštích třech letech hodlá ve státním rozpočtu ušetřit 24 miliard eur.
Ačkoliv rozpočtový deficit činí nyní v Itálii "jen" 5,3 procenta a leží tak pod průměrem Evropské unie, premiér Silvio Berlusconi nechce nic ponechat náhodě a nařídil přísná úsporná opatření.
A jako první začal u ministrů své vlády a vysokých státních úředníků. Každý, jehož plat převyšuje 75 tisíc eur (1,9 milionu Kč) ročně, přijde o desetinu výdělku.
Tvrdé škrty postihnou ale celý veřejný sektor. V příštích třech letech v něm budou zmrazeny veškeré platy a nově obsazeno bude pouze každé páté místo státního zaměstnance, jenž odešel do důchodu.
Vzhledem k tomu, že průměrný důchodový věk dnes v Itálii činí 61 let, zamíří navíc v příštích třech letech do penze každý pracovník o půl roku později, než by měl.
"Je povzbuzující, že většina opatření je uskutečňována ve výdajové stránce rozpočtu, spíše než pomocí navýšení daní," chválí balíček, který předložil ministr hospodářství Giulio Tremonti, analytik bankovní skupiny UniCredit Davide Stroppa.
Rozpory ve vládní koalici
Zcela opačná reakce příšla ze strany odborů.
"Už jsme pomohli bankám, takže teď platíme za to, co napáchali spekulanti na finančních trzích, podruhé," zdůraznil předseda odborové centrály CGIL Guglielmo Epifani.
"Pokud jsem dělník v továrně Fiatu, zaplatím (za vládní opatření), pokud jsem ve státní službě zaplatím také, pokud jsem ale boháč, nebudu muset platit jediný eurocent, a proto s tím nemohu souhlasit."
Ještě počátkem dubna přitom Berlusconi Italy ujišťoval, že jeho vláda žádný úsporný balíček nechystá. Potíže, do nichž se ale nedávno dostalo Řecko, jej přiměly rychle změnit názor.
Premiér se ke škrtům odhodlal navzdory rozporům, které v posledních týdnech panují ve vládní koalici.
Před čtrnácti dny Berlusconiho na kongresu jeho politické formace Lid svobody ostře kritizoval předseda parlamentu Gianfranco Fini. Ten byl dříve vůdcem postfašistické Národní aliance, jež se přede dvěma roky sloučila s Berlusconiho uskupením, a má podporu přibližně padesáti poslanců největší vládní strany.
Do premiéra se pustil z toho důvodu, že údajně příliš preferuje své oblíbence a ustupuje požadavkům separatistické Ligy severu. Její šéf Umberto Bossi od předsedy vlády očekává, že uskuteční dalekosáhlou reformu státní správy, která poskytne regionům mnohem více pravomocí, než mají nyní.
Popularita Berlusconiho vlády klesla podle průzkumu uskutečněného institutem ISPO ve srovnání s loňským rokem z padesáti na třicet procent.
Tažení proti korupci
Šetřit budou v rámci vládního balíčku právě také regiony.
Ty přijdou o celkem třináct miliard eur, které budou muset ušetřit především ve zdravotnictví a školství.
Daňovým únikům a korupčním aférám má na druhé straně zabránit opatření, na jehož základě bude maximální částka pro platby v hotovosti činit pět tisíc namísto současných 12 500 eur.
Pro podezření z korupce musel počátkem května odstoupit Berlusconiho hlavní spojenec ve vládě, ministr financí Claudio Scajola. Procesu kvůli obvinění z poskytnutí úplatku ostatně čelí i sám premiér, ten se ale dosavadním soudním stáním vyhnul s poukazem, že je "příliš zaneprázdněn vládní agendou".
Popularitě Berlusconiho neuškodil ani nedávný rozvod. Manželce Veronice Lariové bude předseda vlády platit napříště výživné ve výši 300 tisíc eur měsíčně.
Může si to dovolit. Druhý nejbohatší muž Itálie kontroluje tři soukromé a jeden veřejnoprávní televizní kanál, vlastní fotbalový klub AC Milán a má celou řadu dalších aktivit.
Až na vysoké státní zadlužení se jeho vládě nicméně daří držet fiskální záležitosti země na obstojné úrovni.
Veřejné výdaje nyní v Itálii činí 52,5 a celkové daňové zatížení 43 procent hrubého domácího produktu, což se nijak výrazně neodchyluje od průměru EU. To ovšem neplatí pro veřejný dluh, který se vyšplhal na 116 procent HDP.
