Benátky - Benátky, slavné italské a turisty obdivované město, bylo vybudováno na vodě a voda je také jeho největším problémem. Moře často zaplavuje ulice a náměstí.
Benátští radní se rozhodli, že rozšíří tamní přístav, aby do něho mohly vplouvat větší lodě a Benátky tak mohly lépe konkurovat jiným evropským přístavům.
S tím ale výrazně nesouhlasí britská nadace Venice in Peril (Benátky v ohrožení), která spolufinancuje záchranu potápějícího se města, píše agentura AP. Nadace považuje přestavbu za riskantní, neboť nemá městu prospět, ale spíše ho poškodit.
Do Benátek budou připlouvat lodě nejen větší, ale má jich tam vplouvat daleko více. Město svůj záměr potvrdilo ve zprávě adresované italské vládě s tím, že zaručí, aby přestavba proběhla s ohledem na životní prostředí. Je však důležité, aby se město přizpůsobilo rostoucímu přílivu turistů i zboží.
Diskuse obou stran příkladně ilustruje snahu vybalancovat pro Benátky dva klíčové zájmy - ochranu památek, které jsou na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, a rozšíření přístavu, jenž spojuje město s bohatou oblastí severní Itálie, střední Evropou a zajímavě se vyvíjejícím trhem v oblasti Balkánu.
Benátky patří k nejrušnějším turistickým místům na světě. Ročně je navštíví 16 milionů turistů. Správa přístavu Porto Marghera hodlá do projektu investovat nejméně 260 milionů eur, které by měly být využity k vybagrování zálivu a navigačních kanálů tak, aby jimi mohly proplouvat lodě dlouhé až 400 metrů.
To je ale pro pracovníky nadace Venice in Peril nepřípustné, protože tvrdí, že voda v Benátském zálivu stoupá právě kvůli hloubení dna a lodní dopravě těžkých plavidel, což ohrožuje především nízko položené ostrovní části starého města.
Pokud bude vodní hladina i nadále stoupat, ohrozí to i takové klenoty, jako je náměstí svatého Marka, píše britský list The Daily Telegraph. Benátky leží jen metr nad mořskou hladinou, přičemž jejich nejnižší částí je právě náměstí svatého Marka.
Většina expertů se shoduje na tom, že vlny, které vznikají od velkých lodí, a spodní proudy napomáhají odplavovat usazeniny, na kterých město stojí. To se za poslední století sesedlo o 23 centimetrů. V zimě se Benátky pravidelně ocitají pod vodou. Moře se rozlévá do ulic a lidé nevycházejí bez vysokých holínek.
Stoupající hladina pak přináší stále častější povodně. Loni v prosinci zažily Benátky například nejhorší povodeň za 22 let a řada expertů tvrdí, že s oteplováním klimatu se to bude jen zhoršovat. Správa přístavu přesvědčuje odpůrce rozšíření přístavu, že město bude v bezpečí.
Do roku 2014 mají být totiž vybudovány veliké protipovodňové zábrany, které budou v době povodní město chránit. Systém dlouhý 1,5 kilometru za více než čtyři miliardy eur se jmenuje Mojžíš a svým jménem odkazuje na Starý zákon. Mojžíš kdysi se svým lidem prošel suchou nohou přes Rudé moře.
I tento projekt však naráží na své odpůrce. "Mojžíš v nejlepším případě zvládne jen velkou vodu, ale nic dalšího se tím neřeší," řekl v telefonním rozhovoru pro agenturu AP Luigi D'Alpaos, profesor hydrodynamiky z Padovské univerzity.
Nadace Venice in Peril navrhuje, aby se raději zainvestovalo do vybudování dalších lagun, které už v průběhu let zmizely a chránily Benátky před velkou vodou po dlouhá staletí.
