reklama
 
 

Belgie bude mít nového krále, na trůn usedne Philippe

21. 7. 2013
K předání moci dochází v den, kdy země slaví den nezávislosti

Brusel - Belgického korunního prince Philippa (53 let) pokládali poddaní za plachého a nevýrazného. Někteří by dokonce na trůnu viděli raději až jeho dceru Elisabeth.

Nakonec se ale právě on stane sedmým belgickým králem od vyhlášení nezávislosti země v roce 1830.

Jeho úkolem, a ne právě snadným, bude udržet zemi pohromadě a stát se pojítkem mezi francouzsky mluvícím jihem a vlámsky hovořícím severem.

Následníkem trůnu se Philippe stal v roce 1993 po smrti svého strýce krále Baudouina, bratra nyní odstupujícího krále Alberta II. 

Protože Baudouin neměl děti, očekávalo se, že na trůn nastoupí tehdy třiatřicetiletý a ještě svobodný Philippe. Ale belgická politická elita usoudila, že na tuto roli ještě "není připraven", a tak volba padla na Alberta.

Albert II. v neděli dopoledne podle očekávání ze zdravotních důvodů v 79 letech abdikoval.

S králem proti separatismu

Nástup nového krále nevyvolává za hranicemi Belgie mnoho vzrušení - zřejmě proto, že jej neprovázejí žádné velké oslavy. Do Bruselu nebyli ani pozváni hosté z ostatních královských rodin v Evropě.

"Je to podle belgické tradice, protože král zde skládá přísahu národu reprezentovanému parlamentem," řekl mluvčí premiéra Elia Di Rupa.

Přesto má osoba krále pro Belgii klíčový význam, protože byl vždy jednou z mála konstant, která bránila rozpadu země. Belgie je rozdělena mezi holandsky mluvící Vlámy na severu a frankofonní Valony na jihu. I když tato země nebyla nikdy příliš soudržná, vlámský separatismus se v posledních letech stupňuje a po volbách je stále těžší sestavit vládu.

Po minulých volbách v roce 2010 to trvalo dokonce 16 měsíců. K sestavení kabinetu nemálo přispěl nakonec i odstupující král Albert II. Panovník má totiž v Belgii nejen povinnost podepisovat zákony, ale také pravomoc jmenovat vyjednávače, který napomáhá sestavení vlády.

Tento úkol nyní čeká i nastupujícího krále. Volby budou příští rok v květnu a lze předpokládat, že situace bude stejně zablokovaná jako před čtyřmi lety. Průzkumy totiž ukazují, že favoritem je separatistická strana Nová vlámská aliance (N-VA).

Belgické město duchů. Podívejte se:

Důvěru národa Philippe nemá

Philippe, vévoda Brabantský, se narodil 15. dubna 1960 královně Paole na zámku Belvedére u Lakenu v Belgii.

Studoval na jezuitské koleji Saint-Michel v Bruselu, ve studiích pokračoval na benediktinské univerzitě v Loppemu a v britském Oxfordu a Stanfordu, kde absolvoval politické vědy.

Složil několik zkoušek na vojenské akademii, má kvalifikaci stíhacího pilota, v roce 2004 získal licenci pilota vrtulníku a od roku 2010 je viceadmirálem ozbrojených sil.

Zajímá se o situaci mladých lidí v zemi a jejich integraci do společnosti, často debatuje se studenty ve školách a na univerzitách.

Belgičané mu ale moc nevěří. V průzkumu z května letošního roku se pouze 25 procent dotázaných domnívalo, že je Philippe připraven vykonávat královskou funkci. Převážně Vlámové mu vytýkají, že je nudný a upjatý a chybí mu srdečnost a rozšafnost jeho otce.

Byl též kritizován za překračování svých královských pravomocí, když veřejně odsoudil krajně pravicovou stranu Vlámský zájem, a označen za diletanta, když při návštěvě Jižní Afriky pronesl dvakrát stejnou řeč.

V prosinci 1999 se Philippe oženil s belgickou terapeutkou a psycholožkou Mathildou d'Acozovou (1973). Má s ní čtyři děti: dvě dcery, Elisabeth a Eléonoru, a dva syny, Gabriela a Emmanuela.

Má taktéž dva mladší sourozence, prince Laurenta (1963) a princeznu Astrid (1962). Rád čte a také pravidelně sportuje.

autoři: ČTK, Jana Černá

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama