Speciální bonus je stanoven na 0,27 eura za kilometr, tedy zhruba šest korun. Maximálně se bude vyplácet za 40 kilometrů denně. To znamená, že Belgičan, který každý všední den dojíždí do dvacet kilometrů vzdáleného pracoviště, si měsíčně přilepší až o 216 eur (v přepočtu asi pět tisíc korun). Pro srovnání: průměrná hrubá mzda se v Belgii pohybuje nad 100 tisíci korun měsíčně.
Rozhodnutí má prozaický důvod. Země s druhou nejvyšší hustotou zalidnění v Evropě a všudypřítomnými dopravními zácpami se snaží zracionalizovat pohyb zejména v tamních městech.
Belgická vláda předpokládá, že odměna by mohla motivovat k přesedlání ze čtyř na dvě kola hlavně obyvatele, kteří mají pracoviště vzdálené do pěti kilometrů od domova. Přes 55 procent z nich totiž tuto cestu stále tráví v autě
Bonus za jízdu na kole bude osvobozen od sociálního a zdravotního pojištění. Vyplácet ho budou podniky, které si pak ale příslušnou částku odečtou z daní. Zaměstnanci budou akorát muset podepsat čestné prohlášení, že pravidelně, nejméně jednou týdně, jezdí do práce na kole, aby měli na příplatek nárok.
Odměna za jízdu na kole se vyplácí v Belgii už nyní. Je ale zatím nižší a dohoda se dosud týkala jen firem ze sektorů, které se tak dobrovolně rozhodly. Celkově možnosti využila asi desetina belgických zaměstnanců.
Od května půjde o plošné opatření, na které bude mít nárok každý pracovník šlapající do pedálů. Maximální výše bonusu je na rok omezena na 2343 eur (skoro 55 tisíc korun). Kontroly, zda žadatel o příplatek nefixluje, mají být namátkové.
Pomalejší, ale plynulejší
V Belgii jde jen o jeden nástroj z celé palety, jak obyvatele rovinaté země dostat z aut na kola. Firmy se už dnes mohou například hlásit do programu, přes který levně pronajímají a poté odprodávají svým zaměstnancům elektrokola, zatímco města rozšiřují síť cyklostezek. Metropole Brusel také před dvěma lety zavedla rychlostní limit 30 kilometrů v hodině, o kterém se nyní ostře debatuje v Praze.
Třicítka se ve městě podle dat Elke Van den Brandtové, která má na starosti mobilitu v Bruselu, osvědčila. "Od ledna 2021, kdy limit vstoupil v platnost, klesl o polovinu hluk v ulicích a snížil se počet dopravních nehod o 22 procent. Provoz je pomalejší, ale plynulejší," sdělila při bilancování dvouletého období začátkem letošního roku.
Podle Van den Brandtové v prvním roce po zavedení limitu také ubylo těžkých a smrtelných zranění po srážce auta s cyklistou nebo chodcem. Loni ale naopak počet obětí v Bruselu skokově vzrostl z 6 na 21 - podle úřadů šlo většinou o mladé jezdce na elektrických koloběžkách.
Obyvatelé Bruselu si třicítku v průzkumech veřejného mínění vesměs pochvalují. Na ulicích se cítí bezpečněji: lidé na kolech jsou klidnější a řidiči za volantem se cítí méně jako predátoři, protože téměř každou situaci zvládnou dobrzdit. Zpočátku ale bylo město proti.
"Když jsme se ptali lidí, jestli si přejí snížit rychlost z 50 na 30 kilometrů v hodině, většina Bruselanů nesouhlasila. Lidé se báli dopravních zácp, taxikáři tvrdili, že je připravíme o práci," řekla Van den Brandtová. "Když jsme jim ale představili celý koncept úpravy pohybu ve čtvrtích, souhlasili," dodala v podcastu o dopravě ve městech ZoZoGo.
Sama belgická politička ale zdůrazňuje, že jen třicítka není samospásná. Oproti Praze má Brusel dokončený vnější a vnitřní okruh, kterým svádí automobily do města a z města. Na těchto tazích, z nichž některé vedou tunely centrem, stále platí omezení 50 nebo 70 kilometrů v hodině.
Bariéry a cyklopruhy
Venku na ulicích zároveň za posledních několik let výrazně přibylo cyklostezek. Většinou jde jen o obyčejný pruh namalovaný na asfalt. Na rušnějších silnicích ale jezdce na kolech oddělují od aut betonové a jiné zábrany.
Právě tahle ochrana vedla k tomu, že se s koncem covidového útlumu, který se překrýval se zavedením třicítky, mnozí obyvatelé Bruselu nevrátili do běžného provozu v autě, ale právě na kole. Zatímco ještě před čtyřmi, pěti lety byl pohyb na kole městem doménou mužů, se snížením rychlosti a rozšířením bariér podél cyklopruhů přibyly ženy a děti.
Vedení Prahy se ke třicítce ve městě staví zatím spíše skepticky. Tvrdí, že by provoz v metropoli bez dokončení okruhu zkolaboval. Magistrát se hodlá do věci vložit 20. dubna, kdy se nový náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) sejde s pořadateli blokád a demonstrací za zavedení třicítky v Praze.
