Zatímco bangladéšský bankéř, jehož banka Gramín poskytuje nejchudším obyvatelům drobné úvěry, převzal cenu v Oslu, další Nobelovy ceny se dnes předávají ve Stockholmu.
Spolu s Júnusem cenu přebírala i další představitelka banky Mosammat Taslima Begumová. Ocenění dotované částkou deseti milionů švédských korun (asi 30,7 milionu Kč) předal předseda výboru Ole Danbolt Mjös v přítomnosti členů norské královské rodiny a řady celebrit z celého světa, mezi nimiž byla například herečka Sharon Stoneová.
Tabulka s obličejem Muhammada Junuse, která se zřejmě bude střídal se znakem jeho banky Gramín, tak přibude v Nobelově centru míru vedle radnice v Oslu.
"Dokázali, že i ti nejchudší z chudých si zaslouží naši pozornost a pomoc," uvedl v Oslo šéf Nobelova výboru při zdůvodnění, proč cenu dostal právě Junus.
Bankéř chudých
Junus je nazýván bankéřem chudých, banku Gramín založil už v roce 1976 a je dodnes jejím výkonným ředitelem.
Banka má v současnosti přes dvanáct set poboček a poskytuje peníze chudým lidem žijícím v desítkách tisíc bangladéšských vesnic. Za půjčky od nich nepožaduje žádné záruky. Soustředí se přitom na takzvané mikroúvěry, většinou v hodnotě mezi 50 až 100 americkými dolary.
Pojistkou, aby dlužníci úvěry vraceli, se staly osobní vazby. Banka úvěry poskytuje vždy malým skupinkám lidí, kteří závisí na platební disciplíně svých "společníků" a navzájem tak za sebe ručí.
| Mírovou cenu získal bankéř chudých - Vůbec první půjčku poskytl Junus z vlastní kapsy ve výši 27 dolarů. Díky ní se jedné Bangladéšance podařilo vyrobit a prodat nábytek a pomoci své chudé rodině. Mezitím již banka Gramín takto půjčila přes pět miliard dolarů a vyvedla mnoho lidí, především žen, z chudoby. |
Pod dohledem Ibsena
Nedaleko mírového centra, v samém srdci norské metropole na Karl Johans gate, stojí Grand hotel. Tam v prvním patře je přichystán pokoj pro nového nositele Nobelovy ceny. A v předvečer udělení jej pod balkón přišly pozdravit stovky lidí.
Přímo pod inkriminovaným balkónem Grand hotelu je norská "kavárna Slavia" neboli Grand Café. U jejích stolečků vysedával slavný dramatik Henrik Ibsen. "Sedával v kavárně tak, aby viděl na cvrkot na ulici," píše se v jídelníčku lehce luxusní kavárny.
Ulici pozoruje autor i dnes, přesně sto let po své smrti. Na stěně Grand Café je obří malba interiéru kavárny z doby, kdy ji Ibsen navštěvoval. V temném rohu jakoby ve vchodu do kavárny téměř nepozorován stojí přikrčený muž s vysokým cylindrem a nepřehlédnutelnými licousy.
Autor her se silnými ženskými postavami se stal letos trochu obsesí 4,5milionového severského království. Ke stoletému výročí jeho úmrtí uspořádali Norové mnoho akcií.
"To víte, nemáme mnoho slavných jmen, kterými se můžeme chlubit. Takže Ibsena letos hodně prožíváme," usmívá se Birgitte v jednom baru nedaleko hlavní třídy.
Mimo jiné v sousedství královského paláce otevřela letos 23. května, v den výročí Ibsenova úmrtí, norská královna muzeum slavného dramatika.
Dům v Arbins gate 1, adresa, kde dramatik strávil posledních jedenáct let svého života, se stal pestrou multimediální show, kde se Norové chlubí svým velikánem. Vchod hlídá trochu potměšile vyhlížející socha staříka s cylindrem a deštníkem v ruce.
Kolemjdoucí pak mohou ve vitríně muzea nepřetržitě sledovat filmová či televizní zpracování notoricky známých her.
