Ázerbájdžán oznámil,že je připraven dobýt Karabach zpět

Martin Novák Martin Novák
21. 11. 2009 11:16
Pokud nedělní rozhovory selžou, použijeme sílu, prohlásil v Baku prezident Ilham Alijev
Ázerbájdžánští ozbrojenci v době války o Karabach na začátku devadesátých let.
Ázerbájdžánští ozbrojenci v době války o Karabach na začátku devadesátých let. | Foto: Aktuálně.cz

Baku - Pokud další kolo rozhovorů mezi Ázerbájdžánem a Arménii o Náhorním Karabachu skončí v Mnichově znovu krachem, Baku si už tentokrát vyhrazuje právo použít sílu a sporné území dobýt zpět silou.

Prohlásil to ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Podle něj už jednání bylo dost a pokud dál nikam nepovedou, promluví zbraně.

"Pokud schůzka v Mnichově skončí opět bez dohody, naše důvěra vložená v jednání definitivně skončí. Nebude před námi jiná možnost," řekl prezident v projevu, který vysílala televize.

"Utrácíme miliardy za nové zbraně a techniku, posilujeme naše pozice v místech, kde naše armáda čelí nepříteli," dodal Alijev.

Náhorní Karabach.
Náhorní Karabach. | Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Válka o Náhorní Karabach začala v roce 1988 a naplno se rozhořela po rozpadu Sovětského svazu. Arménie chtěla toto území, osídlené Armény, připojit ke svému státu.

Ázerbájdžán trval na tom, aby Karabach nadále patřil jemu. Po těžkých bojích arménská armáda a karabašská domobrana Ázerbájdžánce porazily a vytlačily z Karabachu.

Konflikt si vyžádal pětatřicet tisíc mrtvých a téměř milion lidí vyhnaných z domovů.

Veškeré rozhovory a přímá setkání prezidentů obou zemí zatím nevedla k řešení, představy obou stran zůstávají velmi rozdílné.

Na začátku roku 2006 byl údajně blízko podpis dohody při jednáních na zámku Rambouillet u Paříže, ale vše skončilo znovu neúspěchem. Kompromisní návrh předpokládal, že se arménské jednotky stáhnou z Karabachu, ale ten zůstane součástí Arménie.

Foto: Aktuálně.cz

Poslední vývoj na Kavkaze se vyvíjí v neprospěch Ázerbájdžánu. Jeho dosavadní spojenec Turecko totiž podepsal v říjnu historickou dohodu s Arménií. Ankara a Jerevan tak navázaly diplomatické vztahy a otevřou vzájemnou hranici.

Ázerbájdžánská vláda hodnotí turecký krok jako zradu, neboť kulturně a jazykově jsou si Turci a Ázerbájdžánci nesmírně blízcí.

Na stabilitě v oblasti mají velký zájem těžařské společnosti. Ropovod z Baku do tureckého Ceyhanu, kterým ropa proudí z nalezišť u Kaspického moře do Evropy, prochází jen několik desítek kilometrů od sporného území Karabachu. Válka by mohla dodávky ohrozit.

Naposledy po sobě ázerbájdžánští a arménští vojáci stříleli loni v březnu. Několikadenní přestřelky si vyžádaly zhruba dvacet mrtvých.

Představitelé obou znepřátelených zemí se letos v Praze zúčastnili summitu Evropské unie a šesti bývalých republik SSSR pod hlavičkou takzvaného Východního partnerství EU. Žádná bilaterální jednání však v Česku nevedli.

 

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Zastupitelé západoněmecké obce z vedení sesadili člena neonacistické strany

Západoněmeckou obec Waldsiedlung již nevede člen krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD) Stefan Jagsch, v úterý ho zastupitelé odvolali a ve funkci ho vystřídala zástupkyně křesťanských demokratů (CDU). Informovala o tom agentura DPA.

Jagsch byl do funkce zvolen v září, a to i s pomocí hlasů CDU, sociálních demokratů (SPD) a liberálů (FDP), což vyvolalo na celoněmecké úrovni tvrdou kritiku. NDP je totiž označována za neonacistickou a zavedené strany s ní spolupracovat odmítají.

Ačkoli CDU, FDP a SPD oficiálně s NPD nespolupracují, zastupitelé těchto tří stran v hesenského Waldsiedlungu, kde žije asi 2600 lidí a který je součástí obce Altenstadt, to nerespektovali. Následnou kritiku odmítali s tím, že nikdo jiný o tuto funkci, která byla volná od června, zájem neměl a že stranická příslušnost nehrála žádnou roli.

Další zprávy