Ázerbájdžán oznámil,že je připraven dobýt Karabach zpět

Martin Novák Martin Novák
21. 11. 2009 11:16
Pokud nedělní rozhovory selžou, použijeme sílu, prohlásil v Baku prezident Ilham Alijev
Ázerbájdžánští ozbrojenci v době války o Karabach na začátku devadesátých let.
Ázerbájdžánští ozbrojenci v době války o Karabach na začátku devadesátých let. | Foto: Aktuálně.cz

Baku - Pokud další kolo rozhovorů mezi Ázerbájdžánem a Arménii o Náhorním Karabachu skončí v Mnichově znovu krachem, Baku si už tentokrát vyhrazuje právo použít sílu a sporné území dobýt zpět silou.

Prohlásil to ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Podle něj už jednání bylo dost a pokud dál nikam nepovedou, promluví zbraně.

"Pokud schůzka v Mnichově skončí opět bez dohody, naše důvěra vložená v jednání definitivně skončí. Nebude před námi jiná možnost," řekl prezident v projevu, který vysílala televize.

"Utrácíme miliardy za nové zbraně a techniku, posilujeme naše pozice v místech, kde naše armáda čelí nepříteli," dodal Alijev.

Náhorní Karabach.
Náhorní Karabach. | Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Válka o Náhorní Karabach začala v roce 1988 a naplno se rozhořela po rozpadu Sovětského svazu. Arménie chtěla toto území, osídlené Armény, připojit ke svému státu.

Ázerbájdžán trval na tom, aby Karabach nadále patřil jemu. Po těžkých bojích arménská armáda a karabašská domobrana Ázerbájdžánce porazily a vytlačily z Karabachu.

Konflikt si vyžádal pětatřicet tisíc mrtvých a téměř milion lidí vyhnaných z domovů.

Veškeré rozhovory a přímá setkání prezidentů obou zemí zatím nevedla k řešení, představy obou stran zůstávají velmi rozdílné.

Na začátku roku 2006 byl údajně blízko podpis dohody při jednáních na zámku Rambouillet u Paříže, ale vše skončilo znovu neúspěchem. Kompromisní návrh předpokládal, že se arménské jednotky stáhnou z Karabachu, ale ten zůstane součástí Arménie.

Foto: Aktuálně.cz

Poslední vývoj na Kavkaze se vyvíjí v neprospěch Ázerbájdžánu. Jeho dosavadní spojenec Turecko totiž podepsal v říjnu historickou dohodu s Arménií. Ankara a Jerevan tak navázaly diplomatické vztahy a otevřou vzájemnou hranici.

Ázerbájdžánská vláda hodnotí turecký krok jako zradu, neboť kulturně a jazykově jsou si Turci a Ázerbájdžánci nesmírně blízcí.

Na stabilitě v oblasti mají velký zájem těžařské společnosti. Ropovod z Baku do tureckého Ceyhanu, kterým ropa proudí z nalezišť u Kaspického moře do Evropy, prochází jen několik desítek kilometrů od sporného území Karabachu. Válka by mohla dodávky ohrozit.

Naposledy po sobě ázerbájdžánští a arménští vojáci stříleli loni v březnu. Několikadenní přestřelky si vyžádaly zhruba dvacet mrtvých.

Představitelé obou znepřátelených zemí se letos v Praze zúčastnili summitu Evropské unie a šesti bývalých republik SSSR pod hlavičkou takzvaného Východního partnerství EU. Žádná bilaterální jednání však v Česku nevedli.

 

 

Právě se děje

před 13 minutami

Policie propustila muže, který naboural do brány sídla Merkelové

Řidiče, který ve středu autem narazil do příjezdové brány sídla německé kancléřky Angely Merkelové v centru Berlína, policie ve čtvrtek propustila. Rozhodnutí zdůvodnila tím, že není důvod muže dále zadržovat. Případ kvůli politickému pozadí prověřuje kriminální policie. K motivu se nevyjádřila, muž ale podobný čin spáchal již před šesti lety, kdy rovněž najel do plotu kancléřství.

Auto 54letý muž popsal nápisy, které byly protiglobalizační. V roce 2014 měl na voze vzkaz o ochraně klimatu a také vyznání lásky. To, že za oběma událostmi stojí jeden člověk, potvrdilo ve středu ministerstvo vnitra.

Německá média bezprostředně po incidentu spekulovala, že muž se mohl potýkat s psychickými problémy. Podle policie ale převoz na psychiatrické oddělení není třeba. Při nehodě, která byla zřejmě úmyslná, se nikdo nezranil, škody na plotu i na voze jsou jen malé.

Zdroj: ČTK
Další zprávy