Ázerbájdžán oznámil,že je připraven dobýt Karabach zpět

Martin Novák Martin Novák
21. 11. 2009 11:16
Pokud nedělní rozhovory selžou, použijeme sílu, prohlásil v Baku prezident Ilham Alijev
Ázerbájdžánští ozbrojenci v době války o Karabach na začátku devadesátých let.
Ázerbájdžánští ozbrojenci v době války o Karabach na začátku devadesátých let. | Foto: Aktuálně.cz

Baku - Pokud další kolo rozhovorů mezi Ázerbájdžánem a Arménii o Náhorním Karabachu skončí v Mnichově znovu krachem, Baku si už tentokrát vyhrazuje právo použít sílu a sporné území dobýt zpět silou.

Prohlásil to ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Podle něj už jednání bylo dost a pokud dál nikam nepovedou, promluví zbraně.

"Pokud schůzka v Mnichově skončí opět bez dohody, naše důvěra vložená v jednání definitivně skončí. Nebude před námi jiná možnost," řekl prezident v projevu, který vysílala televize.

"Utrácíme miliardy za nové zbraně a techniku, posilujeme naše pozice v místech, kde naše armáda čelí nepříteli," dodal Alijev.

Náhorní Karabach.
Náhorní Karabach. | Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Válka o Náhorní Karabach začala v roce 1988 a naplno se rozhořela po rozpadu Sovětského svazu. Arménie chtěla toto území, osídlené Armény, připojit ke svému státu.

Ázerbájdžán trval na tom, aby Karabach nadále patřil jemu. Po těžkých bojích arménská armáda a karabašská domobrana Ázerbájdžánce porazily a vytlačily z Karabachu.

Konflikt si vyžádal pětatřicet tisíc mrtvých a téměř milion lidí vyhnaných z domovů.

Veškeré rozhovory a přímá setkání prezidentů obou zemí zatím nevedla k řešení, představy obou stran zůstávají velmi rozdílné.

Na začátku roku 2006 byl údajně blízko podpis dohody při jednáních na zámku Rambouillet u Paříže, ale vše skončilo znovu neúspěchem. Kompromisní návrh předpokládal, že se arménské jednotky stáhnou z Karabachu, ale ten zůstane součástí Arménie.

Foto: Aktuálně.cz

Poslední vývoj na Kavkaze se vyvíjí v neprospěch Ázerbájdžánu. Jeho dosavadní spojenec Turecko totiž podepsal v říjnu historickou dohodu s Arménií. Ankara a Jerevan tak navázaly diplomatické vztahy a otevřou vzájemnou hranici.

Ázerbájdžánská vláda hodnotí turecký krok jako zradu, neboť kulturně a jazykově jsou si Turci a Ázerbájdžánci nesmírně blízcí.

Na stabilitě v oblasti mají velký zájem těžařské společnosti. Ropovod z Baku do tureckého Ceyhanu, kterým ropa proudí z nalezišť u Kaspického moře do Evropy, prochází jen několik desítek kilometrů od sporného území Karabachu. Válka by mohla dodávky ohrozit.

Naposledy po sobě ázerbájdžánští a arménští vojáci stříleli loni v březnu. Několikadenní přestřelky si vyžádaly zhruba dvacet mrtvých.

Představitelé obou znepřátelených zemí se letos v Praze zúčastnili summitu Evropské unie a šesti bývalých republik SSSR pod hlavičkou takzvaného Východního partnerství EU. Žádná bilaterální jednání však v Česku nevedli.

 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Barmská vojenská junta propustila stovky politických vězňů

Barmská vojenská vláda propustila stovky politických vězňů ze známé rangúnské věznice Insein, čemuž předcházel tlak ze strany Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní média. Mezi propuštěnými je i mluvčí strany bývalé disidentky a poté i barmské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij a také komik známý pod pseudonymem Zarganar.

Několik minut po pondělním proslovu šéfa barmské junty Min Aun Hlaina státní televize oznámila, že propuštěno bude na základě amnestie podložené humanitárními důvody více než 5600 lidí, kteří byli zatčeni nebo hledaní kvůli svému podílu na protestech proti poslednímu vojenskému převratu.

Propuštění vězňů popisují někteří aktivisté jako trik armády, jak očistit vlastní mezinárodní pověst poté, co ASEAN přikročil k velmi neobvyklému kroku, když vyloučil vůdce junty ze svého příštího summitu. Zvláštní zpravodaj OSN pro Barmu Tom Andrews na twitteru propuštění vězňů uvítal, ale řekl, že především bylo šokující už samotné jejich zadržení.

"Junta propouští politické vězně v Barmě ne proto, že by změnila svou podstatu, ale kvůli tlaku," upozornil Andrews. Reuters připomíná, že junta od únorového puče propustila vězně už několikrát.

 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Útok ozbrojenců na tržišti v severní Nigérii si vyžádal nejméně 43 mrtvých

Neznámí ozbrojenci v severonigerijském státě Sokoto zabili nejméně 43 lidí. Podle agentury Reuters to dnes oznámila kancelář místního guvernéra. Dřívější informace hovořily o 30 mrtvých. Střelba začala na tržišti ve městě Goronyo v neděli večer a pokračovala do dnešního rána, uvedl v prohlášení guvernér Aminu Waziri Tambuwal.

Místní obyvatel a obchodník Iliyasu Abba agentuře Reuters sdělil, že v márnici ve všeobecné nemocnici v Goronyu je 60 těl. Dalším lidem se podle zdroje podařilo před střelci uprchnout, ale utrpěli zranění. "Ozbrojenci vtrhli na trh, jelikož tam bylo mnoho zákazníků a obchodníků," řekl. Útočníci podle něj nejprve trh obklíčili a pak začali střílet do všech směrů. Ozbrojenci podle Abby také nejprve přemohli policii, která se proti nim pokusila zakročit. Mluvčí policie na žádost o komentář nereagoval.

Místní guvernér v prohlášení požádal, aby byly do oblasti vyslány armádní posily.

Zdroj: ČTK
Další zprávy