Vláda proto vytipovala lidi, na které by chtěla upozornit a pomoci jim dostat se na klíčová místa v Bruselu, zejména do Evropské komise. Celkově jde o desítky jmen se zkušenostmi z předsednictví - od řadových expertů přes šéfy pracovních skupin až po top vyjednavače, kteří by mohli zamířit na vrchol unijní exekutivy.
"Máme tak dva tři měsíce na to, abychom dostali víc Čechů do institucí, protože se o nás mluví a je po nás poptávka. Musíme toho využít," potvrdil online deníku Aktuálně.cz zdroj z vlády.
Diplomatů, kteří by začínali na nižších místech v Evropské komisi, Radě EU nebo Evropském parlamentu, vytipoval Úřad vlády až sedmdesát. Těch, kteří by mohli dosáhnout na seniornější pozice, je deset až patnáct. Jsou mezi nimi jak stávající čeští euroúředníci, většinou neznámí pro laickou veřejnost, tak diplomaté nebo experti, jejichž jména se často objevují v médiích v souvislosti s předsednictvím.
Jde mimo jiné o velvyslance při EU řešící vnitřní trh Jaroslava Zajíčka, koordinátora předsednictví u ministra průmyslu Tomáše Prouzu, náměstka ministra životního prostředí a mezinárodního vyjednavače Jana Dusíka nebo stálou představitelku v politickém a bezpečnostním výboru EU Jitku Látal Znamenáčkovou.
K obsazení postu od ředitele odboru a výš v unijní exekutivě je potřeba nejen zvládnutí výběrového řízení, ale také politická podpora od členského státu. O to, mít spojku v místě, kde se "vaří" unijní politika a píše nová evropská legislativa, usiluje víc zemí.
"Ministři, premiér a další zástupci vlády musí mluvit na svých schůzkách se zástupci unijních institucí o tom, že mají skvělého člověka na to a to místo a mají o něj zájem. A musí o tom mluvit víckrát, ne jen jednou. Konkurence je větší, čím výš se míří," potvrzuje Monika Ladmanová, ředitelka Zastoupení Evropské komise v Praze.
Současná koalice je podle šéfa vlády připravena pomoci Čechům se zájmem pracovat v Bruselu. "Podpoříme naše občany do unijních institucí, děláme to už teď. Zvlášť kvůli předsednictví máme dobré jméno a řadu kvalitních kandidátů," řekl Fiala pro Aktuálně.cz. "Větším zastoupením Čechů v orgánech Evropské unie vznikne možnost intenzivnější neformální komunikace, což je prospěšné z hlediska zájmu země," dodal premiér.
Minimum českých manažerů
Ačkoli Čechů a Češek pracují v unijních institucích už stovky, celkově je země v Bruselu pořád slabě zastoupena. Podle největšího úřadu, komise, představují čeští pracovníci zhruba 1,6 procenta personálu. Měli by přitom zabírat 3,1 procenta.
Nejvíce patrné je to na vyšších manažerských postech, kdy například ředitelů odborů v komisi by Češi měli mít pět až šest. Mají ale jenom dva. Generálního ředitele nebo jeho zástupce či zástupkyni nemají vůbec žádného.
"Chybí nám kritická masa lidí už na základních pozicích, ze kterých by se časem stali seniornější úředníci," zdůvodňuje to diplomatka Linda Messias, která má na českém zastoupení při EU na starosti lidské zdroje. Mladí právníci a absolventi humanitních oborů se podle ní o práci v Bruselu ucházejí méně často než jejich vrstevníci z jiných států. Z velkého srovnání zájmu českých vysokoškoláků vyšlo, že orgány EU jsou sedmým nejatraktivnějším zaměstnavatelem z první desítky.
"Byť je práce evropského úředníka v Bruselu dobře placená (základní administrátorský plat začíná na čtyřech tisících eurech - pozn. red.), v advokátních kancelářích si mladí Češi vydělají po několika letech pomalu stejně a nemusí se kvůli tomu stěhovat do zahraničí, kde je život dražší," pokračuje Messias.
Tento důvod stojí podle ní za tím, proč v Evropské komisi co do počtu pracovníků kralují Italové, Španělé, Francouzi a hlavně Belgičani - nabízené platy jsou natolik atraktivní, že se jim vyplatí přestěhovat se do jiné země. Belgičani se navíc stěhovat ani nemusí. Z východoevropských souputníků jsou na tom co do zastoupení velmi dobře Poláci a Rumuni, a sice také hlavně díky platům.
Tlak na rovnováhu
Česko ale není se svým slabým skóre výjimkou, nižší než kýžené zastoupení má 19 z 27 členských států. Evropská komise se proto na základě tlaku Čechů a dalších rozhodla jít naproti větší rovnováze mezi svými lidmi. Už teď ukládá, aby se při pohovorech dávala přednost kandidátům z méně zastoupených zemí. A podobných příležitostí, jak by se k práci v Bruselu mohli snáz dostat externisté ze střední a východní Evropy, má být v blízké době víc.
"Čeští euroúředníci mají skvělou reputaci. Jsou pracovití, precizní, každý je chce mít v oddělení," tvrdí Linda Messias. "Ze svojí zkušenosti z Bruselu vím, jak je obohacující pracovat v týmu, kde sdružíte všechny možné pohledy na věc. I proto potřebujeme, aby v komisi cirkulovalo víc Čechů a Češek," dodává Monika Ladmanová.
