Červené body reprezentují místa, kde byl na území Austrálie zaznamenán požár v období od 5. prosince 2019 do 5. ledna 2020. Nejde tedy o aktuálně hořící oblasti.
Zdroj: NASA/FIRMS
Nejvíce zasažený je jihovýchod Austrálie, tedy státy Nový Jižní Wales a Victoria. Jen v Novém Jižním Walesu shořelo 49 tisíc kilometrů čtverečních porostu.
Ekologové z Univerzity v Sydney a australská pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF) odhadují, že požáry zahubily už více než miliardu zvířat. Ne všechny populace divokých živočichů jsou navíc zmapované a spočítané.
V Austrálii žije mnoho endemitů, tedy takových druhů živočichů, kteří se nikde jinde na světě nevyskytují. V požárech uhořely podle odborníků tisíce klokanů a medvídků koala. Na konci loňského roku australské ministerstvo životního prostředí odhadovalo, že ve státě Nový Jižní Wales přišli koalové o 30 procent přirozeného prostředí a vymřela třetina tamní populace.
Zvířata nemusí nutně umírat přímo v plamenech. Požáry ničí jejich obydlí, přirozené prostředí a potravu. Pro kriticky ohrožené druhy to může znamenat vyhynutí.
Životní prostředí a potravu ztrácejí také netopýři, kteří jsou závislí na lesích východního pobřeží Austrálie. Záchranné stanice přijímají stovky zraněných kaloňů, kteří navíc přicházejí o potravu. Zvířata před ohněm utíkají, ten se ale šíří tak rychle, že už jednoduše nemají kam prchnout.
Kolik domácích a hospodářských zvířat je v ohrožení, zatím není možné odhadnout.
Kvůli požárům patří nyní australská města mezi ta s nejvíce znečištěným vzduchem. Největší a nejlidnatější Sydney je momentálně městem s nejhorším ovzduším na planetě. Už přes měsíc je tam míra znečištění za hranicí nebezpečnou pro lidské zdraví.
Hlavní město Canberra oheň sice přímo neohrožuje, protože leží mezi požáry ve vnitrozemí a na pobřeží, přesto ale některé úřady a obchody nařídily svým zaměstnancům, aby raději zůstali doma. Míra znečištění tu překročila bezpečnou hranici více než desetinásobně.
Kouř z australských požárů je tak silný a stoupá tak vysoko, že je vidět i na více než dva tisíce kilometrů vzdáleném Novém Zélandu.
Lehce zbarvená obloha byla vidět i v argentinské metropoli Buenos Aires, vzdálené přes 11 tisíc kilometrů.
A také v chilském hlavním městě Santiago de Chile.
Podle odborníků jsou požáry ničivější než dříve mimo jiné kvůli klimatickým změnám. Loňský rok byl v Austrálii nejteplejší a zároveň nejsušší v historii měření.
Průměr (1961 - 1990): 21,8 °C
K tomu má australský kontinent za sebou nejteplejší desetiletí od té doby, co se teploty začaly měřit. Vůbec nejteplejším dnem byl 17. prosinec 2019, kdy průměrná nejvyšší teplota v celé Austrálii dosáhla 41,9 stupně Celsia. O den dříve přitom padl první rekord, jen o jeden stupeň nižší.
Konkrétní teploty jsou ale ještě vyšší. Například první lednový víkend naměřili v Sydney i 48,9 stupně Celsia.
Austrálie teď spoléhá na dobrovolné hasičské sbory. Požárníci pracují v minimálně dvanáctihodinových směnách. Čtyři z nich během výkonu práce zemřeli.
Na začátku ledna australská vláda povolala také armádu. Více než 3000 záložníků, letadla a lodě pomáhají i s evakuací.
Pomáhají také okolní státy. Nabídly se Nový Zéland, Vanuatu nebo Papua Nová Guinea. V Austrálii pracuje přes 150 novozélandských hasičů a od ledna je na místě také armáda z Nového Zélandu. Papua Nová Guinea má v pohotovosti na 1000 vojáků, kteří jsou v případě potřeby připraveni pomoct.
Australský premiér Scott Morrison slíbil vládní pomoc ve výši dvou miliard australských dolarů (31,5 miliardy korun). Ty v příštích dvou letech stát investuje do obnovy budov a infrastruktury zničené požáry. Desítky milionů australských dolarů vláda slíbila postiženým oblastem již dříve.
Morrison je od počátku vypuknutí požárů terčem ostré kritiky. Lidé mu vyčítají, že v době, kdy vlna veder a požáry vrcholily, byl s rodinou na dovolené na Havaji.
Australané podle průzkumů považují klimatické změny za bezprostřední hrozbu a vyžadují, aby proti nim jejich vláda více bojovala. Premiér se k tomu ale staví vlažněji. Ještě nedávno zlehčoval dopady klimatických změn a patřil mezi nejsilnější zastánce další těžby uhlí v Austrálii. Země patří mezi největší světové exportéry uhlí, současně v přepočtu na počet obyvatel je i jedním z největších světových producentů skleníkových plynů.
Seznam organizací, kterým lze přispět: