Canberra - Australská premiérka Julia Gillardová se nevzdává záměru vyměnit si s Malajsií žadatele o azyl, přestože australský Nejvyšší soud minulý měsíc označil tento plán za protizákonný.
Gillardová v pondělí prohlásila, že "Malajsie nabízela nejlepší odpověď na problém žadatelů o azyl a lidí, kteří je pašují do Austrálie, a že ji nabízí i nyní".
Malajsie je ochotna přijmout 800 žadatelů o azyl v Austrálii výměnou za to, že Canberra přijme 4000 běženců z Malajsie.
Australský Nejvyšší soud ale prohlásil dohodu mezi Kuala Lumpurem a Canberrou 31. srpna za neplatnou, protože Austrálie nemůže žadatelům o azyl, které by poslala do Malajsie, zajistit bezpečnost.
Hlavním argumentem odpůrců premiérčina plánu v tomto sporu je skutečnost, že Malajsie není signatářem Mezinárodní konvence o ochraně uprchlíků.
Gillardové prohra v této bitvě politicky silně uškodila. Od verdiktu soudu musí neustále vyvracet spekulace, že hodlá odstoupit.
Její obliba mezi voliči klesla na pouhých 32 procent a stala se tak nejnepopulárnějším australským premiérem za posledních 17 let.
Gillardová chce změnit zákony
Labouristická vláda hodlala dohodou s Malajsií vzít vítr z plachet pašerákům lidí, kteří je v Indonésii naloží do netěsnících rybářských lodí a pak je pošlou na nebezpečnou plavbu k australským břehům.
Toto opatření by totiž znamenalo, že člověk, který chce do Austrálie, nebude mít již záruku, že se do této země skutečně dostane.
Nyní Gillardová chce změnit australské imigrační zákony, aby se vyhnula případné další prohře u Nejvyššího soudu.
Její labouristická vláda je však menšinová a má-li prosadit schválení jejich změn, musí získat podporu opozice, což bude velmi obtížné.
Gillardová se však opoziční liberály v čele s jejich předsedou Tony Abbottem snaží přesvědčit, že se nejedná pouze o dohodu s Malajsií, ale o obecnou schopnost australské vlády řešit problém imigrace na kontinent.
"Tohle je něco jiného," vzkázala Abbottovi. "Tady se jedná o to, aby vláda měla skutečnou pravomoc konat (v záležitostech nelegálních přistěhovalců)."
On-shore versus off-shore
Do třiadvacetimilionové Austrálie připlouvají na vetchých loďkách každý rok tisíce žadatelů o azyl, což v zemi vyvolává ostré debaty o imigrační politice a ochraně hranic.
S tímto problémem se potýkají neúspěšně všechny australské vlády posledních desetiletí, ať již byly liberální, nebo labouristické.
Gillardová se svým „malajským řešením" snaží především dosáhnout toho, aby nelegální imigranti neměli záruku, že v Austrálii zůstanou.
Canberra již dříve zkoušela jinou verzi takzvaného off-shore řešení, když tyto lidi například odvážela do azylového zařízení na ostrově Nauru. Tento ostře kritizovaný přístup se však neosvědčil.
Za vlády liberálního premiéra Howarda se 95 procent z azylantů poslaných na Nauru nakonec stejně dostalo do Austrálie. Proto bylo toto zařízení zrušeno, nynější liberální opozice vedená Abbottem přesto prosazuje jeho obnovení.
Gillardová však namítá, že to bude jen nový Vánoční ostrov, jiné australské centrum pro nelegální imigranty, které také pašeráky lidí neodradilo od jejich činnosti.
Premiérce její složitou situaci ještě více ztěžuje postoj australských Zelených, na nichž v parlamentu závisí přežití její vlády.
Zelení nechtějí žádnou verzi off-shore řešení, místo toho prosazují "australské on-shore řešení", kdy budou azylanti vpouštěni hned na australskou půdu, kde budou potom čekat na vyřízení svých žádostí.
