"Magalhaes se dopustil hrůzných činů. Na území, kde se dnes rozkládají Guam a Filipíny, spolu se svými muži vypaloval vesnice a zabíjel tamní obyvatele," říká pro The Guardian astronomka Mia de los Reyesová z univerzity v Amherstu v americkém státě Massachusetts.
V odborném časopise APS Physics vyzvala Mezinárodní astronomickou unii, orgán zodpovědný za názvy kosmických těles, aby Magellanovy oblaky přejmenoval.
"Spolu s mnoha dalšími astronomy se domníváme, že astronomické objekty a zařízení by se neměly jmenovat po Magalhaesovi ani nikom jiném s násilnickým kolonialistickým odkazem," píše de los Reyesová s odkazem na teleskopy v Chile, které po objeviteli rovněž nesou jméno.
Mořeplavec, známý také jako Fernando de Magallanes či Ferdinand Magellan, v roce 1519 vedl španělskou výpravu, která jako první evropská dosáhla Asie západní cestou přes Tichý oceán. V roce 1521 zemřel v bitvě s domorodým obyvatelstvem na dnešních Filipínách.
Nejde však pouze o Magalhaesovy činy, uvádí kosmolog David Hogg z Newyorské univerzity. "Hlavním problémem je to, že mraky neobjevil," domnívá se odborník. Původní obyvatelé po celé jižní polokouli dva jasné objekty viděli už dávno a měli pro ně svá vlastní jména. Oblaky byly po mořeplavci pojmenovány až koncem 19. století.
Výzva ke změně jména nejjasnější galaxie viditelné z Mléčné dráhy a její menší sestry je zatím poslední v rámci širší revoluce v názvosloví, ve které vědci požadují odstranění sporných názvů.
Kontroverzní jsou například jména živočichů a rostlin, která odkazují na fašisty či osobnosti s rasistickými názory. V budoucnu podle části vědecké obce bude potřeba věnovat větší pozornost jménům na počest konkrétních osob, píše The Guardian.
Podle deníku lze čerpat inspiraci například od robotických vozítek, která vyslal na Mars americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) - rovery Curiosity (Zvědavost) či Perseverance (Vytrvalost) vzdávají hold ideálům.
