Washington - Americký prezident Barack Obama se v pondělí sešel se třemi astronauty z posádky Apolla 11, které jako první kosmický modul před čtyřiceti lety přistálo na Měsíci.
Další přistání na oběžnici Země ani dlouho debatovanou misi k Marsu jim však šéf Bílého domu neslíbil. Přestože ho k misi na Mars krátce předtím dva z nich vyzvali.
"Byla to ohromná čest projít se po Měsíci, ale jak řekl jednou Neil, jsou zde stále místa, kam lze letět dál, za hranice možností," prohlásil v neděli večer při společném vystoupení v Národním muzeu letectví a kosmonautiky ve Washingtonu Edwin "Buzz" Aldrin, který se stal po Neilu Armstrongovi druhým mužem, který na povrch Měsice 20. 7. 1969 vystoupil.
"Někdy si myslím, že jsem letěl na to špatné místo. Mars byl vždy mým oblíbencem, už když jsem byl dítě, a stále jím je," řekl Michael Collins, který jako jediný ze tříčlenné posádky na povrch Měsíce nevstoupil, protože čekal ve velitelském modulu na oběžné dráze Měsíce.
"Chtěl bych, aby se stal cílem Mars, stejně jako John F. Kennedy zaměřil pozornost na Měsíc."
"Vyzývám pana Obamu - pojďme na to. Investujme do budoucnosti," prohlásil také bývalý ředitel centra misí v Houstonu Christopher Kraft Jr.
Vzhůru k Marsu
NASA v současné době plánuje vrátit se na Měsíc a postavit tam základnu. To by ale podle Collinse bylo jen "záplatou", která by bránila právě misi k Marsu.
Aldrin poukázal na to, že společně s Armstrongem přistáli na Marsu 66 let po letu prvního letadla bratří Wrightů. Podle Aldrina by mělo lidstvo stanout na Marsu dalších 66 po Měsíci, tedy v roce 2035.
Při pondělním setkání s astronauty však Obama sice mluvil o tom, jakou byla mise Apollo inspirací pro matematiky a další vědce, žádný závazek ohledně podobně náročné mise k rudé planetě však neučinil.
Sedm bývalých astronautů mise Apollo - včetně Aldrina - se jej přitom snažilo pohnout ještě pondělní tiskovou konferencí.
"Všichni z nás si myslí, že Mars je cílem, o který bychom se měli pokusit," prohlásil na ní Tom Stafford, který vedl posádku Apolla 10.
Před 40 lety na Měsíci. Kam dál?
Mnozí oslavy výročí prvního přistání na Měsíci viděli jako skvělou příležitost pro to, aby Obama oznámil, jaké budou jeho vesmírné plány do budoucna a zda naváže na Bushův slib vrátit se nejdříve na Měsíc a pak se vydat k Marsu.
Že se tak nestalo, přidělává mnohým vesmírným nadšencům na čele vrásky.
Podle bývalého ředitele vesmírného výzkumu na Univerzitě George Washingtona Johna Logsdona není Obamova administrativa jednoduše připravena činit jakékoliv dlouhodobé závazky týkající se vesmírného programu. Administrativa prezidenta Bushe se přitom chtěla vrátit na Měsíc do roku 2020 a do roku 2037 také přistát s lidskou posádkou na Marsu.
Idiotské plány
Spojené státy utratily za misi Apollo 25 miliard dolarů, tedy 4 procenta tehdejšího rozpočtu. Podle astronautů se však peníze mnohokrát vrátily.
"Zdá se, že nyní se domníváme, že dát NASA 0,6 procent rozpočtu je příliš," nebral si v pondělí servítky Walter Cunningham z Apolla 7. "To je podle mého názoru idiotské."
Sedm astronautů kritizovalo i projekt dokončované Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Podle nich utopil sto miliard dolarů, aniž by to k něčemu bylo.
