Damašek - Režim syrského prezidenta Bašára Asada je blízko vítězství v sedm let trvající občanské válce. K výraznému oslabení rebelů a opozice mu pomohly také chemické zbraně.

Britská BBC v rozsáhlé analýze uvádí, že je dostatek důkazů tvrdit, že od září 2013 v zemi došlo minimálně k 106 chemickým útokům. Teroristická organizace Islámský stát (IS) jich prokazatelně provedla pouze několik. Právě před pěti lety přitom Asad podepsal Úmluvu o chemických zbraních a zavázal se zničit veškeré zásoby těchto zbraní.

K podpisu úmluvy ho donutila hrozba vojenské akce ze strany Spojených států, které chtěly do Sýrie vstoupit krátce po útoku nervovým plynem sarinem na několika předměstích Damašku. Brutální smrt stovek Syřanů tehdy světem silně otřásla.

Bašár Asad obviňoval opozici, ačkoliv podle zahraničních pozorovatelů nemohl útok provést nikdo jiný než vláda. Rusko jako nejbližší syrský spojenec tenkrát Asada přesvědčilo, aby zničil všechny chemické látky, které vlastní. Za pomoci OSN bylo zlikvidováno 1300 tun chemikálií, útoky v zemi ale pokračovaly dál.

"Bomby a rakety zabíjejí okamžitě bez toho, aby lidé něco cítili. Ale chemické zbraně tě zadusí. Je to pomalá smrt, jako když tě topí, když nemáš dost kyslíku. Je to děsivé," popisuje hrůzu chemických útoků Abú Džafar, který žije v Aleppu, jež je poslední dva roky pod nadvládou vládních sil.

Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která společně s OSN byla u likvidace chemického arzenálu, který Sýrie přiznala, pracovala jen s tím, co jí Asadův režim řekl. Objevila v jeho tvrzení ale řadu nesrovnalostí, které se dosud snaží vyšetřit. "Jediné, co jsme mohli dělat, bylo ověřit si to, co nám řekli. Úmluva o chemických zbraních je postavená na důvěře," cituje BBC ve svém materiálu jednoho z inspektorů OPCW.

Smrtící sarin

Nervový plyn sarin je považován za dvacetkrát silnější smrtící jed než kyanid. Zasáhne všechny svaly v těle oběti včetně srdce a těch, které umožňují dýchání. Člověk umírá několik minut. Tímto plynem zaútočila podle OPCW a OSN syrská vláda čtvrtého dubna loňského roku na asi padesátitisícové město v provincii Idlíb.

Abdul Hamid Youssef při útoku přišel o svou manželku a jejich jedenáctiměsíční dvojčata. Jeho blízcí a bezpočet sousedů najednou spadli na zem. "Třásli se a z úst jim šla bílá pěna. V tu chvíli jsem věděl, že jde o chemický útok," vzpomíná co viděl, než upadl do bezvědomí.

Šlo o útok, který se Asadův režim nejprve pokoušel tajit. Rusko potom přišlo s vysvětlením, že chemické látky unikly do ovzduší proto, že syrské letouny shodily bomby na skladiště rebelských skupin, ve kterých uchovávaly chemikálie. Jenže OPCW zjistila, že šlo o sarin, jehož vzorky se shodují s těmi, které organizace likvidovala v roce 2014 po Asadově podpisu Úmluvy o chemických zbraních. To dokazuje, že se Damašek nezbavil všeho.

Důkazy

Na základě dostupných důkazů, jako jsou fotografie a videozáznamy z místa a svědectví očitých svědků, se dá předpokládat, že minimálně 51 z oněch 106 chemických útoků bylo provedeno letecky. Z toho BBC soudí, že za nimi stála syrská vláda.

Také místo a čas chemického útoku prozrazuje, kdo ho vedl. Nejvíce chemických útoků proběhlo na severozápadě země v provincii Idlíb, dále pak v okolí Aleppa, východní Ghúty a vůbec hlavně na západě Sýrie. Tedy v oblastech, které byly v držení opozičních sil.

Z nasbíraných dat vyplývá, že strategie útoků měla zastrašit rebely a sloužila jako poslední varování. Chemický útok přišel zpravidla v době, kdy byla opozice obklíčená v obléhaném městě. Šlo o poslední ránu předtím, než oblast dobyly vládní jednotky.

Video: Následky chemického útoku v Dúmá

1:32

Sýrie, Dúmá: Následky údajného údajného chemického útoku vládních sil | Video: Reuters