Arméni dnes volí silnou armádu. A hochy z Karabachu

Roman Staněk
12. 5. 2007 0:00
Dnešní volby jsou bojem hlavně mezi vládnoucí elitou
Příznivci opozice během předvolebního mítinku na Francouzském náměstí v Jerevanu. Na plakátu je přeškrtnutá podobizna prezidenta Roberta Kočarjana
Příznivci opozice během předvolebního mítinku na Francouzském náměstí v Jerevanu. Na plakátu je přeškrtnutá podobizna prezidenta Roberta Kočarjana | Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

Jerevan - "Silná armáda" - tak zní heslo, se kterým jdou republikáni, vládní arménská strana, do dnešních parlamentních voleb v této zakavkazské postsovětské republice.

Slogan, který obvykle nestojí na prvním místě ve výčtu hesel politických stran, však v malé Arménii, kde kandiduje několik desítek politických uskupení, téměř zaručuje volební úspěch.

Až za tímto heslem se řadí hesla typu "nová pracovní místa, rozvoj venkova, zdraví obyvatel nebo věda a vzdělání".

Napětí na hranicích

Arménie totiž silnou armádu potřebuje. Její vztahy se sousedními státy Tureckem a Ázerbajdžánem nejsou zrovna ideální.

Na východě Arménie, na hranicích separatistické republiky Náhorní Karabach s Ázerbájdžánem občas dochází k přestřelkám mezi vojáky obou táborů.

Silná armáda, nová pracovní místa, rozvoj venkova, zdraví obyvatel, věda a vzdělání - hesla, se kterými šla do voleb vládní strana
Silná armáda, nová pracovní místa, rozvoj venkova, zdraví obyvatel, věda a vzdělání - hesla, se kterými šla do voleb vládní strana | Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

S Tureckem zase Arménie vede diplomatickou válku za to, že nechce narozdíl od mnoha států světa uznat genocidu arménského obyvatelstva v někdejší Osmanské říši mezi léty 1915-1923.

Tip: Jak si Arméni připoměli 92. výročí genocidy - čtěte ZDE

Hranice mezi těmito státy jsou uzavřeny, neexistují mezi nimi žádné diplomatické vztahy.

OBSE má výhrady

A to je podle mluvčího arménského ministerstva zahraničí Vladimíra Karapetijana také důvod, proč země odmítla k dnešním volbám přizvat turecké pozorovatele.

Odmítnutí vpustit Turky do země však kritizovala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která na volby dohlíží.

"Bránit některým pozorovatelům, aby se zúčastnili voleb, porušuje principy transparentnosti a objektivity," uvedl v prohlášení Christian Strohal, ředitel úřadu pro demokratické instituce a lidská práva při OBSE.

OBSE bude mít během voleb v zemi 400 pozorovatelů a hlasitě připomíná, že poslední volby v roce 2003 měly k mezinárodním standardům, jak je vidí OBSE, hodně daleko.

Všechno je v rukou "hochů z Karabachu"

Foto: Aktuálně.cz

V minulých volbách získaly většinu tři proprezidentské strany: Republikáni, Dašnaktsutiun a Orinats Jerkir (Země zákonů), která se ale později přidala k opozici tvořené ještě stranou Narodní jednota a spravedlnost.

Podle analytiků má z více než třicítky politických uskupení, které kandidují v letošních volbách, reálnou šanci na vstup do parlamentu sedm stran. Z toho jsou čtyři loajální prezidentu Robertu Kočarjanovi.

Tento bývalý prezident separatistického Náhorního Karabachu byl zvolen v roce 1998 a znovuzvolen právě v kritizovaných volbách v roce 2003. Největším favoritem jsou i v těchto volbách republikáni.

Volby v Arménii

Název: Arménie (Hajastán - arménsky, Ermenistan - turecky)
Počet obyvatel: 3,2 miliony
Hlavní město: Jerevan
Prezident: Robert Kočarjan
Premiér: Serž Sarksijan
Etnické složení: Arméni (97 procent), Rusové, Kurdové, Řekové, Židé
Hranice: Azerbájdžán (uzavřeny), Turecko (uzavřeny), Náhorní Karabach (neuznává samostatnost), Írán a Gruzie
Jazyk: arménština (užívá unikátní abecedu s 39 písmeny)
Náboženství: Arménská apoštolská církev (nezávislá větev křesťanství). Země je nejstarší dosud existující zemí, která přijala křesťanství jako státní náboženství (v roce 301)
Počet voličů: 2,3 miliony
Volební místnosti: 1923 ve 41 oblastech
Počet volených poslanců: 131

Jejich předsedou je Serž Sarksijan, Kočarjanův spolubojovník za nezávislost Karabachu z dob před 20 lety. Své přátelství opět utužili poté, co v březnu zemřel premiér Andarik Margarijan. Na jeho místo totiž nastoupil právě Sarksijan.

Netradiční souboj

Opozice je rozdělena a tvrdí, že nedostala dostatečný prostor v televizi. V Arménii přitom existuje přes 10 televizních kanálů.

Analytici upozorňují, že letošní volby nejsou bojem mezi koalicí a opozicí, ale válkou uvnitř arménské vládnoucí elity. Nejvíce napjaté vztahy jsou mezi Sarksijanem a vlivným podnikatelem a předsedou strany Prosperující Arménie Gagikem Tsarukijanem.

Před několika týdny se najatí střelci snažili zabít vlivného politika z Reublikánské strany, kdosi také nechal vyhodit do povětří kancelář strany Prosperující Arménie v Jerevanu.

Tyto události někteří připodobňují k událostem v roce 1999, kdy byl při střelbě v arménském parlamentu zabit premiér a také předseda komory.

Ararat - pro Armény téměř posvátná hora leží jen 30 km od Jerevanu, ovšem na území Turecka. Hranice je však už přes deset let uzavřena
Ararat - pro Armény téměř posvátná hora leží jen 30 km od Jerevanu, ovšem na území Turecka. Hranice je však už přes deset let uzavřena | Foto: Roman Staněk, Aktuálně.cz

V dnešních volbách se tedy žádné velké překvapení nečeká. V hlasování jde spíše o to, aby byla koalice dost silná na to, aby v prezidentských volbách v příštím roce zajistila Serži Sarksijanovi křeslo hlavy státu.

S Ruskem a Íránem v zádech

Arménie má nejtěsnější vztahy z Ruskem. Na arménském území je velká ruská vojenská základna a Rusko plánuje v Arménii vybudovat ruskou verzi protiraketového deštníku S400 Triumf.

Dalším významným spojencem, který zemi dodává životně důležitý zemní plyn, je Írán. Právě před několika měsíci byl otevřen úplně nový plynovod vedoucí z Íránu.

"Nemyslím si, že se tato orientace země bude po volbách měnit," uvedl nedávno Sarksijan, neopomněl však dodat, že je Arménie zahrnuta do programu politiky sousedství Evropské unie.

 

Právě se děje

Další zprávy