Šedesátiletý Morales reagoval na nedělní výzvy velení armády a policie, aby rezignací uklidnil masové protesty. Ty v této jihoamerické zemi zažehly výsledky voleb, které opět vyhrál Morales. Opozice je označila za podvod a uznat je po auditu v zemi odmítla dnes i Organizace amerických států (OAS).

Evo Morales | Foto: Reuters

Morales, který stál v čele země téměř 14 let, nejprve oznámil, že vyhlásí nové volby. To ale opozici nestačilo a prohlásila, že bude pokračovat v protestech, dokud prezident neodstoupí. Demonstranti opět vyšli do ulic a armáda poté varovala, že zakročí proti ozbrojeným skupinám. Posléze velení armády i policie vyzvala Moralese, aby odstoupil.

V televizním projevu Morales oznámil, že odstupuje a označil předchozí kroky opozice za "občanský, politický a policejní převrat". "Mým jediným hříchem je, že jsem indián," uvedl také Morales, první prezident Bolívie z řad domorodého indiánského obyvatelstva.

Demisi po boku Moralese oznámil i viceprezident Álvaro García Linera, který byl v této funkci také od ledna 2006. "Byl jsem viceprezidentem indiána, rolníka a zůstanu mu vždy věrný," prohlásil v projevu přenášeném ve státní televizi Linera.

Už před jejich oznámení rezignovalo několik členů vlády i jeden guvernér za vládní stranu. Své funkce složili také předsedové obou komor parlamentu. Podle agentury AFP tak hrozí mocenské vakuum, protože nemá kdo převzít povinnosti prozatímní hlavy státu. 

"Rezignuji také proto, aby mé sestry a bratři ve vedoucích funkcích Hnutí za socialismus (MAS) nebyli nadále pronásledováni a nebylo jim vyhrožováno," uvedl také Morales. "Lituji tohoto převratu a chci vám říci, že boj nekončí. Budeme pokračovat v boji za rovnost a mír," uvedl Morales.

Související

Bolivijský prezident obhájil mandát, opozice hovoří o volebním podvodu

Demisi Moralese přivítal mimo jiné jeho hlavní rival z prezidentských voleb a exprezident Carlos Mesa, který demisi označil za "konec tyranie". Oslavy vypukly ve městě Santa Cruz, které je baštou Moralesových odpůrců.

Latinskoameričtí vůdci a vlády jsou vývojem v Bolívii znepokojeni. Venezuelský vůdce Nicolás Maduro a novy argentinský prezident Alberto Fernández odsoudili údajný převrat. Mexiko varovalo před pučem, a nabídlo Moralesovi azyl.  Podle šéfa mexické diplomacie už jeho země na ambasádě v Bolívii přijala dvě desítky představitelů Moralesovy administrativy. 

Morales tvrdí, že policie dostala rozkaz ho zatknout, což ale šéf policie popřel. Maskovaní demonstranti podle místních médií obsadili velvyslanectví Venezuely v sídle bolívijské státní správy, La Pazu.

Morales byl od ledna 2006 prvním indiánským prezidentem Bolívie a zpočátku se těšil široké podpoře obyvatel. Posléze ho ale opozice začala vinit z autoritářství, mimo jiné proto, že nejprve prosadil změnu ústavy, aby mohl zastávat dva mandáty v řadě, a v roce 2017 i toto omezení zrušil.

Podařilo se mu to až s pomocí ústavního soudu, protože příslušnou změnu ústavy předtím voliči v referendu odmítli. Po jeho rezignaci zaplnily náměstí bolivijských měst stovky oslavujících.