Oslo - Norsko ve středu díky zmapování nových oblastí výrazně zvýšilo odhad těžitelných zásob ropy a zemního plynu ve svých arktických mořských územích.
Norský státní úřad pro ropné zdroje (NPD) odhadl tyto rezervy na 18,7 miliardy barelů ropného ekvivalentu Norsko má oficiální prokázané rezervy ropy kolem šesti miliard barelů.
V norské oblasti Barentsova moře, kde země sousedí s Ruskem, NPD svůj odhad zvýšil o třetinu na 1,9 miliardy barelů ropného ekvivalentu a většinu toho tvoří plyn. Úřad předpokládá, že dál na sever mohou být rovněž rozsáhlá ložiska.
"Je to velmi vzrušující. Jsme moc rádi, že výsledky jsou tak slibné," řekl šéf NPD Bente Nyland. "Znamená to, že máme v této oblasti možnost rozvoje s dlouhodobou perspektivou," dodal. Uvedl také, že těžební licence pro nové oblasti by NPD mohla firmám začít nabízet nejdříve za dva roky.
Norsko mohlo začít zkoumat surovinové zdroje v hraniční oblasti Barentsova moře veliké jako Švýcarsko poté, co Oslo a Moskva v roce 2010 vyřešily spor o hranice, který trval čtyři desetiletí. Norsko rovněž poprvé zmapovalo území kolem ostrůvku Jan Mayen, východně od Grónska a severně od Islandu. Tam by podle NPD mohlo být 566 milionů barelů ropného ekvivalentu.
Foto: Ropná horečka v Severní Dakotě
Těžba ropy v Norsku letos klesne na minimum za 25 let, protože dosavadní ropná pole v Severním a Norském moři se vyčerpávají a nově objevená ložiska se teprve začínají využívat. V norské části Arktidy už objevily ropu a plyn domácí společnost Statoil, francouzská Total a italská Eni.
Jednou z překážek rychlejšího rozvoje norské Arktidy je to, že z většiny obsahují plyn a jen z asi 15 procent ropu. "To je pro ropné společnosti mnohem méně ziskové," řekl agentuře Reuters analytik Oddvar Bjoergan z banky Sparebank I Markets. Rizikem může být také to, že těžaři na norské straně Barentsova moře by mohli čerpat ropu z ložisek nacházejících se pod ruskými vodami, což může vyvolat mezinárodní spory.
