Argentinská prezidentka chce rozpustit tajnou službu

ČTK ČTK
27. 1. 2015 6:26
Někteří z agentů Secretaría de Inteligencia mohou stát za smrtí státního zástupce Alberta Nismana.
Podle Fernándezové je reforma tajných služeb "národním dluhem".
Podle Fernándezové je reforma tajných služeb "národním dluhem". | Foto: Reuters

Buenos Aires - Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová v pondělí místního času oznámila svůj úmysl předložit zákon, kterým by byla rozpuštěna největší domácí tajná služba Secretaría de Inteligencia (SI).

Vláda se údajně domnívá, že někteří z jejích agentů mohou stát za smrtí státního zástupce Alberta Nismana. Nisman se podílel na vyšetřování teroristického útoku na židovskou komunitu v Argentině v roce 1994.

Podle Fernándezové je reforma tajných služeb "národním dluhem". SI totiž podle ní zůstala dodnes prakticky ve stejné podobě, jakou měla v době diktatury, která v Argentině skončila už v roce 1983.

Nahradit ji chce zcela novou institucí pod názvem Federální zpravodajská služba.

Prezidentka se v televizním projevu, kde svůj záměr zrušit SI oznámila, vůbec poprvé veřejně vyjádřila k záhadné smrti Alberta Nismana, která v posledních dnech otřásá argentinskou společností. Už v průběhu minulého týdne několikrát obvinila členy tajné služby, že se proti její vládě spikli a Nismana zavraždili.

Státní zástupce, který na Fernándezovou a ministra zahraničí Héctora Timermana podal nedávno žalobu kvůli údajnému krytí pachatelů více než 20 let starého teroristického útoku, byl nalezen mrtvý ve svém bytě v Buenos Aires 18. ledna. Podle vyšetřujícího státního zástupce pitva vyloučila cizí zavinění. Nisman přitom zemřel pouhý den předtím, než měl podrobně představit výsledky svého vyšetřování.

Podle argentinské justice odpálila 18. července 1994 automobil naložený trhavinami před centrem židovských organizací skupina teroristů z libanonského radikálního šíitského hnutí Hizballáh, kterou zaplatil Írán. Útok si vyžádal 85 mrtvých a více než 200 zraněných. Podle Nismanových závěrů vyšetřování se vládní činitelé včetně prezidentky snažili sedm mužů podezřelých ze spáchání činu očistit, aby tak mohli s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy.

 

Právě se děje

Další zprávy