Londýn - Britští archeologové a forenzní experti objasnili nález záhadného masového hrobu z loňského června.
U města Weymouth v hrabství Dorset na jihu Anglie odkryli dělníci při stavbě silnice jámu, v níž spočívaly ostatky jedenapadesáti lidí. Trupy a hlavy ležely odděleně, přičemž tři hlavy chyběly.
Tento týden vědci vynesli závěr. Jedná se o těla popravených Vikingů, kteří na ostrovy přijeli loupit někdy v průběhu desátého století, patrně po roce 910.
Nález takového hrobu, starého skoro tisíc let, je svým způsobem senzací. Jen výjimečně se podaří na tak stará těla narazit.
V Německu před dvěma lety odkryli hrob obětí jedné z bitev třicetileté války a i to bylo považováno za raritní objev.
Napověděly zuby
Vědci určili původ lidí, jejichž ostatky v hrobu leží, hlavně podle zubů. Analýza ukázala, že pocházeli z chladnějšího podnebí než britského. Šlo o muže ve věku mezi dvaceti a třiceti lety.
"Nález masových hrobů takové velikosti a z tak dávné doby, to je něco zcela výjimečného," citovala BBC profesora archeologie z Oxfordu Davida Scoreho.
Podle historiků skupina na jihu Anglie zřejmě podlehla přesile. Vikingové byli svlečeni do naha a sťati sekerou. Jedna oběť má stopy po těžkém zranění na ruce, což zřejmě svědčí o tom, že se při popravě snažila bránit.
Chybějící tři hlavy historici vysvětlují tím, že zřejmě skončily jako trofeje, vystavené na nějakém viditelném místě.
Odhady šly ještě dál do historie
Po nálezu hrobu se objevily také teorie, že může jít o ostatky staré skoro tři tisíce let nebo pocházející z románské doby z prvního století našeho letopočtu.
Vikingské hordy podnikaly nájezdy na Britské ostrovy od konce osmého století. Nakonec se v roce 1016 stal britským panovníkem po sérii těžkých bitev dánský král Knut.