Neklidné Slovensko řeší budoucnost odcházejícího Kisky. Zase se ozve, slibuje jeho klíčový poradce

Pavlína Nouzová Pavlína Nouzová
30. 6. 2018 12:05
Andrej Kiska před prezidentskými volbami na jaře podpoří svého favorita. Jasno o jeho budoucnosti bude do konce roku.
Slovenský prezident Andrej Kiska.
Slovenský prezident Andrej Kiska. | Foto: Matej Slávik

Bratislava (od naší zpravodajky) - Co bude dělat Andrej Kiska po odchodu z prezidentského paláce? Slováci řeší politický rébus, na jehož konci může být pětapadesátiletý politik i jako tvář nové strany.

Poradce Andreje Kisky Rado Baťo.
Poradce Andreje Kisky Rado Baťo. | Foto: Pavlína Nouzová

Už teď je jisté, že se Kiska ze scény rozhodně nestáhne a nebude mlčet. "Prezident se určitě ozve," slibuje jeho klíčový poradce Rado Baťo.

"Po komunálních volbách oznámí, jak se bude v politice dál angažovat," přibližuje. Jasněji o Kiskově další kariéře by tak mělo být už letos v prosinci.

Kiska nebude obhajovat svoji funkci z několika důvodů. Téměř před rokem se stal pětinásobným otcem. Druhým důvodem je jeho zapojení do ostrých politických sporů, které nedávno vedly k pádu vlády Roberta Fica. To by mu podle jeho poradce znemožňovalo vykonávat funkci prezidenta tak, aby byl co nejvíce nezávislý a nadstranický.

A jak Baťo říká, Kiska se ještě ve funkci hodlá angažovat i proti současnému kabinetu Petera Pellegriniho. "Tato vláda převzala doslova programové prohlášení předcházející vlády Roberta Fica," kritizuje poradce.

Ještě loni touto dobou Kiska nechtěl jít ani do voleb do slovenského parlamentu. Teď se mluví o jeho budoucím velmi aktivním zapojení do politiky, možná i o vzniku nové strany. "Momentálně jedná s mnoha lidmi. I s lídry existujících politických stran," dodává zatím nekonkrétně Baťo.

Ve slovenských médiích se píše hlavně o dvou menších stranách, které vznikly poměrně nedávno. Progresivním Slovensku podnikatele Ivana Štefunka a straně SPOLU poslance Miroslava Beblavého. "Bavil jsem se o tom s panem prezidentem a shodli jsme se, že máme podobné vnímání slovenské politiky i toho, co je potřeba," uvedl pro Aktuálně.cz Beblavý s tím, že podrobnosti se lidé dozví na konci roku.

Boj o Kiskovo křeslo

Andrej Kiska nehodlá mlčet ani směrem k prezidentským volbám. Počet uchazečů o post hlavy státu je už teď dvouciferný. Mezi nimi je disident a bývalý předseda slovenské Národní rady František Mikloško, advokátka Zuzana Čaputová, vědec Robert Mistrík, šéf krajně pravicové strany Marian Kotleba nebo předseda slovensko-maďarské partaje Most-Híd Béla Bugár.

Podle Baťa tak Kiska ještě v prvním kole voleb podpoří některého kandidáta, případně i víc jmen. "Záleží mu na tom, aby dalším prezidentem na Slovensku byl člověk, který je hodnotami podobného ražení," vysvětluje jeho důležitý poradce.

Půjde tak o člověka prozápadního a proevropského, jak se profiluje i sám Kiska. "Myslím, že víc než kdy dříve země potřebuje hlavu státu, která bude jednoznačně garantem směřování Slovenska tak, jaké bylo doteď. Tedy Slovensko jako součást EU a NATO," říká Baťo. "Poslední, co naše země potřebuje, je prezident, který bude někde zpoza plotu vykřikovat směrem na Brusel, že my si nenecháme nic diktovat."

Když Kiska loni v listopadu vystoupil v Evropském parlamentu (EP) se svým projevem, kritizoval mimo jiné ruskou propagandu a informační válku. Jeho řeč tehdy rezonovala i mezi českými politiky. Europoslanec a místopředseda EP Pavel Telička například uvedl, že "ne náhodou je Slovensko v Evropské unii v lepší pozici než Česká republika".

"Určitě sehrává roli, že Slovensko je v eurozóně. A že využilo svého předsednictví (v Radě EU v roce 2016), když si během něj vytvořilo pozici na delší dobu," vysvětluje nyní Telička svůj výrok. Při srovnání výroků Kisky a českého prezidenta Miloše Zemana je však podle něj také vidět rozdíl. "Andrej Kiska je konstruktivní, dokáže říct kritický názor, ale ve vyvážené rovině," dodává místopředseda EP.

"Prezident Kiska je určitě politikem, který i na evropské scéně zanechává stopu. Je vnímaný jako kultivovaný a stabilizační prezident. Ale neznamená to, že po něm nenastoupí jiný zajímavý prezident," říká Telička.

Protestují i farmáři

Slovensko má nyní více než tři měsíce novou vládu, premiéra Roberta Fica vystřídal Peter Pellegrini. Protesty, které odstartovala únorová vražda investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, ale pokračují. Minulý týden v pátek přijeli do Bratislavy i farmáři z východní části země. Pellegrini se s nimi však odmítl setkat.

Podle Kiskova poradce byla tato reakce "smutná". "Bohužel se ukazuje, že nová vláda pokračuje ve stopách té předchozí. Na hněv a většinou racionální požadavky, aby se udělal pořádek v zemědělství a na venkově vládl zákon a právo, a ne nějaké zločinecké skupiny, vláda bohužel odpovídá jako vždy. Arogantně, když se snaží zpochybnit demonstranty," tvrdí Baťo.

Nový slovenský premiér o organizátorech protestů například podle Denníku N řekl: "Netušil jsem, že tito mladí lidé (…) disponují takovými obrovskými zdroji, že toto všechno si mohou dovolit zaplatit."

Minulý týden nicméně slíbil, že na začátku července navštíví některé malé farmáře na východním Slovensku. Ti upozorňují na problémy při čerpání dotací a na údajnou mafii, která se je snaží z pozemků vytlačit a dostat se k platbám od státu. Právě Kuciak ve svém posledním, nedokončeném článku psal o aktivitách italských podnikatelů na východním Slovensku, kteří jsou spojováni s mafií.

Video: Slovensko je mafiánský stát, vyměnit Fica nestačí, SMER znásilnil zemi, říká Hríb

Lidi jako Fico se bojí jen hněvu lidí, prožíváme největší demonstrace od r .1989, vše začalo vraždou novináře, situaci nevyřeší změna premiéra | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 21 minutami

Ve Strakonicích kvůli Ústavnímu soudu opakovaly volby. Původní vítěz ještě posílil

Opakované obecní volby ve Strakonicích vyhrálo hnutí Strakonická Veřejnost. Získalo 64,72 procenta hlasů, což znamená 17 mandátů v 21členném zastupitelstvu. Strakonická Veřejnost tak ještě zvýraznila své vítězství v porovnání s řádnými volbami v říjnu 2018.

Tehdy ji podpořilo 51,1 procenta voličů. Jeden z neúspěšných kandidátů Karel Jánský (Změna pro Strakonice) ale podal stížnost, že v radničním zpravodaji, na výlepových plochách i sloupech lamp byla Strakonická Veřejnost zvýhodněna. Ústavní soud nakonec rozhodl, že se volby zopakují.

Do zastupitelstva se kromě Strakonické Veřejnosti dostaly ještě dva subjekty. 3Koalice pro silné Strakonice získala tři a Jihočeši 2012 jeden mandát. Volební účast činila 48 procent. V opakovaných volbách usilovalo o podporu deset subjektů. Poprvé kandidovalo i hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího. Podpořilo jej 3,32 procenta voličů.

Další zprávy