Američtí vojáci měli v roce 2001 na dosah bin Ládina

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
29. 11. 2009 17:35
Brown vyzval Pákistán, aby zesílil boj proti Al-Káidě
Usáma bin Ládin, nejhledanější terorista světa, na archivním snímku z května 1998. Účastnil se tiskové konference v Afghánistánu.
Usáma bin Ládin, nejhledanější terorista světa, na archivním snímku z května 1998. Účastnil se tiskové konference v Afghánistánu. | Foto: Reuters

Washington, Londýn  - Britský premiér Gordon Brown vyzval pákistánské úřady, aby zesílily svůj boj proti teroristické síti Al-Káida a islámským radikálům.

"Pákistánská vláda začala útočit proti Talibancům a Al-Káidě v Jižním Vazíristánu. My se ale musíme sami sebe ptát, jak je možné, že osm let po 11. září se nikdo stále nedostal k Usámovi bin Ládinovi nebo číslu dvě z Al-Káidy Ajmánu Zavahrímu," řekl BBC.

Podle něj musí mezinárodní společenství apelovat na bezpečnostní složky Pákistánu, aby světu pomohly teroristy z Al-Káidy dopadnout, nejen izolovat. V dalším interview, pro Sky News, Brown uvedl, že už Londýn "požádal Pákistán o víc".

Šéfové Talibanu a Al-Káidy se podle odborníků ukrývají právě při hranicích Afghánistánu a Pákistánu. Násilí v Afghánistánu dosahuje v současnosti nejvyšší úrovně od svržení fundamentalistického hnutí Taliban s pomocí americké invaze v roce 2001.

Brownova kritika přichází před očekávaným prohlášením amerického prezidenta Baracka Obamy, který příští týden, zřejmě v úterý, oznámí vyslání dalších posil do Afghánistánu.

V této souvislosti je také nutné vnímat zprávu, že americká armáda měla v prosinci 2001 v afghánských horách "na dosah" nejhledanějšího teroristu světa Usámu bin Ládina. Administrativa exprezidenta George Bushe tehdy ale rozhodla nevyslat na jeho zadržení tisíce vojáků, které měla k dispozici.

Její zveřejnění je totiž podle pozorovatelů i varování kritikům, kteří stojí proti plánu posílit v Afghánistánu americkou vojenskou přítomnost. Zpráva byla připravena na žádost demokratického kongresmana Johna Kerryho.  

Místo tisíců jen komando

Špatné strategické rozhodnutí ovlivnilo další průběh války v Afghánistánu, kde jsou dnes teroristické útoky na vzestupu, konstatuje čerstvě zveřejněná zpráva zahraničního výboru amerického Senátu. 

Zpráva Sernátu sestavená na základě vojenských materiálů tvrdí, že bin Ládin, šéf teroristické sítě Al-Káida, se ještě v prosinci 2001 skrýval v komplexu jeskyní Tora Bora v Bílých horách na východě Afghánistánu.

Foto: Reuters

Američané prý tehdy měli možnost vyslat za ním několik tisíc vojáků. Místo toho prý vyslali jen komando o asi stovce lidí a soustředili se na letecké útoky.

Proto prý 16. prosince bin Ládin a jeho ochranka "nikým neobtěžováni vyšli z Tora Bory a zmizeli na chaotickém pákistánském kmenovém území". "Nezapojeno zůstalo široké spektrum americké vojenské síly, včetně týmu ostřelovačů až po nejmobilnější jednotky námořní pěchoty," uvádí se ve zprávě.

Podle ní tehdy šéf Pentagonu Donald Rumsfeld vyjádřil obavu, že by příliš mnoho amerických vojáků v akci vyvolalo protiútok. Uvedl prý také, že nejsou dostatečné důkazy o tom, že bin Ládin tehdy pobýval v Tora Bora.

Senátor Kerry, který stojí za zveřejněním zprávy, patřil ke známým oponentům Bushovy politiky v boji proti terorismu. Již léta tvrdí, že exprezident a jeho tým promeškali šanci zadržet bin Ládina, který stojí za útoky na USA z 11. září 2001.

 

Právě se děje

Další zprávy