Washington - Když letos na jaře stihly marylandské Ellicott City bleskové záplavy, guvernér Larry Hogan to označil za událost, která se přihodí "jednou za tisíc let". Přitom ale platilo, že šlo o druhou podobnou katastrofu za poslední dva roky.
Řada lidí ve Spojených státech amerických je vyděšená z dopadů klimatické změny.
Záplavy a obří hurikány - včetně dvou, které zasáhly východní pobřeží Spojených států v posledním zhruba měsíci - začínají činit nejmocnější zemi světa obrovské problémy a výdaje na nápravu škod šplhají do astronomických výšek.
Federální vláda nicméně nemá žádný jednotící plán, jak se s krizí vypořádat. Někteří experti proto začínají volat po "řízeném ústupu" z mořského pobřeží a břehů řek do bezpečnějších oblastí ve vnitrozemí.
"Když se s lidmi bavíte v soukromí, celá řada z nich chápe, že život na pobřeží nepovedou věčně," řekla agentuře Reuters Amy Cotterová z Lincolnova institutu pro pozemkovou politiku.
"Jakmile jste ale potom v místnosti plné lidí včetně politiků, nikdo nemá odvahu vystoupit a říct: musíme to prodat, změna je nezbytná," dodává
Ohroženo je 300 tisíc domů
Na 300 tisíc domů na pobřeží v hodnotě téměř 118 miliard dolarů bude počínaje rokem 2045 ohroženo záplavami již "chronicky". Alespoň podle Svazu znepokojených vědců, který předpověděl, že na konci století bude hodnota takto ohrožených nemovitostí činit bilion dolarů.
Ve vnitrozemí je podle výzkumu Bristolské univerzity záplavami ohroženo 41 milionů Američanů. Je to trojnásobek toho, co v současnosti uvádí administrativa prezidenta Donalda Trumpa.
"Od osmdesátých let každou dekádu pozorujeme nárůst škod, které způsobila velká voda," říká Chad Berginnis, výkonný ředitel Sdružení správců záplavových území.
I přes narůstající hrozbu je podle něj velmi obtížné hovořit o výkupu pozemků a přesunu obyvatelstva dále do vnitrozemí. "Politicky - pro řadu občanů je to nepřijatelné," přiznává Berginnis.
Lokální řešení
Radnice některých měst nicméně přicházejí s různorodými návrhy.
V Ellicott City místní administrativa navrhuje opustit ty části historického centra města, které jsou záplavami ohroženy nejvíce. Nacházejí se v nejníže položené části pobřežní nížiny protínané hned třemi řekami.
Rada oblasti Ellicott City tento měsíc schválila pětiletý plán na zmírnění dopadů záplav, v jehož rámci bude prodáno 19 komerčních i rezidenčních objektů. Ty se následně zdemolují a umožní rozšíření plavebních cest.
"Diskusi o řízeném přesunu jsme ještě nezahájili, sešla jsem se ale se všemi významnými investory nad mapami, takže jsme se o tom mohli začít bavit," říká Nancy Shaverová, starostka floridského St. Augustine.
Poslední odhady hovoří o tom, že hladina moře u východního pobřeží USA může do roku 2030 stoupnout až o 60 centimetrů. Shaverová nicméně upozorňuje, že diskuse o globálním oteplování nemá podporu příslušných vysoce postavených míst a také mnozí místní obyvatelé se zdráhají opustit své domovy.
"Začneme s tím na lokální úrovni. Musíme postupovat velmi opatrně. Zatím jsme moc nepokročili," dodává.
Kdo to zaplatí?
I když se nakonec podaří občany v dlouhodobém horizontu přemluvit, aby se přestěhovali, základní otázkou zůstává, kdo to všechno bude platit.
Federální vláda sice až doposud financovala výkup nemovitostí zničených přírodními katastrofami, na programy určené pro období, jež katastrofám předcházejí, ale uvolňuje jen málo peněz. Přesto jsou patrné náznaky, že se přístup Washingtonu začíná měnit.
Tento měsíc prezident Donald Trump podepsal zákon, který umožňuje, aby část prostředků určených na likvidaci následků přírodních katastrof byla přesměrována právě na projekty výkupu domů ohrožených velkou vodou.
Resort stavebnictví a městského rozvoje připravuje plán, jak za tímto účelem uvolnit 12 miliard dolarů.
Opatření jsou podle Rachel Cleetusové, která vedla jednu ze studií Svazu znepokojených vědců, vítaná, avšak nedostatečná. "Přemýšlí se nad tím teprve tehdy, když se přižene nějaká katastrofa," upozorňuje.
Ze všeho nejdříve je podle ní zapotřebí zmapovat ohrožené oblasti a nabídnout lidem možnosti odkupu jejich nemovitostí. Říká, že vláda by si v tomto ohledu měla vzít příklad z virginského Hamptonu.
Toto pobřežní město čelilo za poslední dvě dekády osmi z jedenácti nejničivějších hurikánů, které stihly východ USA. Místní radnice na ně zareagovala tím, že v lednu schválila rozsáhlý plán obnovy pobřežních záplavových oblastí stejně jako oblastí nacházejících se podél řek protínajících město.
V rámci pilotního projektu přesunulo podle ředitele odboru pro místní rozvoj Terryho O’Neila město tucet nejvíce ohrožených domů do bezpečnějších míst.
"Nemůžeme přesunout celé město, nebo ho dokonce opustit," připouští O'Neill. "Musíme ale najít cesty, jak se k celému problému postavit."
