Američané mají obavy o regulérnost prezidentských voleb. Bojí se podvodů a vměšování

ČTK ČTK
31. 7. 2020 21:09
Američané napříč politickým spektrem mají obavy z podvodů, vměšování a nátlaku na voliče při nadcházejících prezidentských volbách. Vyplývá to z průzkumu agentur Reuters a Ipsos, zveřejněných v pátek. Do online ankety s možnou čtyřprocentní statistickou chybou bylo zapojeno 1215 dospělých Američanů napříč USA, z nichž 1027 uvedlo, že jsou registrovaní voliči.
Americké kongresové volby 2018
Americké kongresové volby 2018 | Foto: Reuters

Zhruba polovina registrovaných voličů v USA, včetně přibližně 80 procent dotazovaných republikánů, vyjádřila obavy, že rozsáhlejší korespondenční hlasování, jež se očekává vzhledem k pandemii covidu-19, bude provázeno rozsáhlými podvody.

Významná část voličů by tak podle agentury Reuters mohla nesouhlasit s výsledkem voleb plánovaných na 3. listopad. Republikánský prezident Donald Trump v předvolebních průzkumech mínění mezitím zaostává za svým demokratickým vyzyvatelem Joem Bidenem, bývalým viceprezidentem za vlády Baracka Obamy.

Průzkum podle Reuters rovněž naznačuje, že republikáni v otázce korespondenčního hlasování stojí pevně za Trumpem, který proti němu vystupuje už řadu měsíců. Ve čtvrtek se navíc šéf Bílého domu na twitteru zmínil o možnosti odložit volby. Takovou variantu vzápětí odmítli demokraté i republikáni v Kongresu, který by jako jediný o takovém kroku mohl rozhodnout.

Průzkum, který se uskutečnil ve středu a ve čtvrtek, tedy zčásti před Trumpovou zmínkou o odkladu voleb, ukázal, že pochybnosti o regulérnosti nadcházejícího hlasování panují mezi voliči republikánů i demokratů. Téměř tři čtvrtiny dotazovaných se obávají umlčování voličů nebo možného vměšování do voleb.

Americké zpravodajské agentury dospěly k závěru, že Rusko se do minulých prezidentských voleb v roce 2016 vměšovalo s cílem poškodit demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou a podnítit nedůvěru k americké demokracii.

Čtyřiasedmdesát procent dotazovaných v nejnovějším průzkumu uvedlo, že se obává "organizovaných volebních podvodů ze strany politických aktérů, kteří chtějí ovlivnit výsledek hlasování". S tímto tvrzením souhlasilo sedm z deseti demokratických a osm z deseti republikánských voličů.

Zhruba 73 procent dotazovaných také uvedlo, že se obává nátlaku na voliče, čímž se rozumí například pokusy některým voličům zkomplikovat možnost hlasovat či je od voleb odrazovat. Konkrétně tento názor vyjádřilo 80 procent dotazovaných voličů demokratů a 60 procent republikánů.

Demokrati a organizace na ochranu práv voličů označují korespondenční hlasování za způsob, jak chránit lidi před koronavirovou nákazou. Neumožnění této formy hlasování podle nich v době pandemie vyloučí miliony voličů, zejména z řad chudých a Afroameričanů. Právě tyto skupiny jsou přitom podle Reuters považovány za více ohrožené nákazou koronavirem a zároveň často volí kandidáty demokratů.

Sedmašedesát procent dotazovaných registrovaných voličů napříč politickým spektrem věří, že jejich hlas by byl započítán správně, pokud by jej posílali poštou. Toho názoru bylo osm z deseti demokratických a šest z deseti republikánských voličů. Nicméně osm z deseti voličů republikánu uvedlo, že vyšší míra korespondenčního hlasování povede k rozšířeným podvodům ve volebním procesu. Tento názor přitom vyjádřily jen tři desetiny voličů demokratů.

Průzkum také zjistil, že osm z každých deseti republikánů, ve srovnání se čtyřmi z každých deseti demokratů, se obává, že hlas odevzdají i lidé, kteří nemají právo volit. Sedmdesát procent z dotazovaných republikánských voličů a 40 procent demokratů bylo přesvědčeno, že jakýkoli druh voličského podvodu je rozšířeným volebním problémem.

Korespondeční hlasování není ve Spojených státech nový fenomén. Zhruba pětina voličů podle údajů ze sčítání lidu v USA takto hlasovala v posledních prezidentských volbách. Podle odborníků by se toto číslo mohlo letos zdvojnásobit. Řada studií v posledních letech také ukázala, že podvody tuto formu hlasování provází jen velmi zřídka.

Anýž: Už nechte Trumpa být, míní Američané. Demokraté si sami kladou miny do cesty

Trump hodně posílil a pomáhají mu k tomu sami demokraté. Těší se největší oblibě od chvíle, kdy se stal prezidentem, upozorňuje redaktor Aktuálně.cz. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
Další zprávy