Vyplývá to z tajné zprávy, kterou vypracovalo vedení amerických výzvědných služeb a předalo ji základnám a operačním centrům CIA po celém světě. Informace o této analýze zveřejnil s odkazem na své zdroje deník New York Times.
Tajný dokument se zmiňuje o tom, že mnoho agentů a spolupracovníků CIA připravily o život "konkurenční tajné služby" v zemích, jakou jsou Čína, Rusko, Írán nebo Pákistán. Někteří špehové, pracující pro USA, byli také donuceni přejít na druhou stranu a hrát úlohu dvojitých agentů.
"Vysoký počet prozrazených informátorů a agentů svědčí o tom, že ve světě stále pokročilejších technologií, jako jsou biometrické skenování, rozpoznávání tváří nebo využívání umělé inteligence, je obtížné chránit své zdroje," cituje ze zprávy americký deník.
Bývalý operační důstojník CIA Douglas London napsal loni knihu s názvem Verbíř: špionáž a ztracené umění americké rozvědky. V ní uvádí, že Spojené státy se v posledních letech v souvislosti s bojem proti islamistickému terorismu a situací v zemích jako Afghánistán, Irák nebo Sýrie více soustředili na tajné vojenské operace, což vedlo k zanedbávání tradičních metod špionáže, tedy náboru kvalitních informátorů a jejich řízení.
Podle informací New York Times se chce CIA kvůli odlišné situaci v Afghánistánu více zaměřit na získávání agentů v sousedním Pákistánu, jehož vláda a tajné služby mají úzké vazby na vládnoucí afghánské radikální islamistické hnutí Tálibán. Právě Pákistán ale podle tajného dokumentu patří mezi země, kde byla v několika posledních letech řada amerických agentů odhalena a zneškodněna.
Pákistán byl po útocích z 11. září 2001 americký spojenec, ale zároveň velká část jeho rozvědky ISI a armády tajně spolupracovala nebo minimálně sympatizovala z Tálibánem.
Způsob komunikace uvnitř CIA pomohli minimálně dvou zemím objasnit dva přeběhlíci. Prvním je bývalá kontrašpionážní specialistka amerického letectva, dvaačtyřicetiletá Monica Wittová. Ovládala perštinu a pracovala na luštění šifer a zaheslované komunikace v Íránu. V roce 2012 se ale rozhodla přejít na druhou stranu a nabídla své služby Teheránu. Ten zpočátku váhal, protože jí nedůvěřoval. V roce 2018 pak odcestovala přes Spojené arabské emiráty do Íránu, kde nyní žije.
Američané ji podezřívají, že se tam podílí na akcích íránskou vládou podporované hackerské skupiny Phosphorus, která se snaží nabourávat do počítačových sítí v zemích nepřátelských vůči Teheránu. CIA je přesvědčená o tom, že Wittová vyzradila Íráncům síť amerických informátorů a z velké části ji tak zlikvidovala.
Druhým zběhem z řad CIA je sedmapadesátiletý bývalý agent Jerry Chun Shing Lee. Ústřední zpravodajskou službu opustil v roce 2007, ale nechal se za peníze naverbovat čínskou rozvědkou v Hongkongu. Pekingu předal mnoho důvěrných informací včetně těch, které se týkaly řízení a komunikace CIA s informátory v terénu.
V letech 2010 až 2013 přistály na jeho účtech v hongkongských bankách statisíce dolarů. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) jej zatkl v lednu 2018 na Kennedyho letišti v New Yorku. Za vlastizradu ho soud poslal na devatenáct let do vězení.
