Washington - Spojené státy a s nimi celý svět s napětím očekávají desáté výročí útoku proti Světovému obchodnímu centru v New Yorku, málokdo ale počítá s tím, že by teroristická organizace al-Káida dokázala opětovně udeřit s tak ničivou silou, jako tomu bylo 11. září 2001.
Celosvětová síť radikálních islamistů vybudovaná v letech 1988-1989 Usámou bin Ládinem nepředstavovala ani v dobách své největší slávy pro USA a jejich spojence takovou hrozbu, jak se to svého času snažil nastínit americký prezident George Bush.
Jeho nástupce Barack Obama sice připouští, že al-Káidu stále nelze podceňovat, větší nebezpečí však dnes podle něj představují "osamělí teroristé", jako je norský pravicový extremista Anders Breivik, jenž 22. července na ostrůvku Utoya u Osla postřílel osm desítek mladých aktivistů sociálně demokratické strany.
Usámova organizace byla už před smrti svého duchovního vůdce zabitého speciálními americkými jednotkami Seals 2. května u západopákistánského Abbottábádu jen stínem toho, co teroristická síť představovala na přelomu tisíciletí.
Tedy jen volným sdružením islamistických skupin, které spojovala v prvé řadě nenávist vůči Spojeným státům a Západu všeobecně a které spolu komunikovaly nejdříve pomocí dobře utajených kanálů po internetu, pak přes mobilní telefony a nakonec díky silně konspirativně pracujícím kurýrům.
Jediný, koho si nemohli dovolit ztratit
Kromě teroristických útoků v Madridu a Londýně z let 2004 a 2005, uskutečněných lokálními islamistickými buňkami, nikoliv však komandem, jaké před 11. zářím 2001 sestavil Muhammad Atta, se al-Káida v uplynulých deseti letech nezmohla na žádnou akci, která by jen vzdáleně připomněla tragédii newyorských dvojčat.
Usáma ve svých audionahrávkách pravidelně vyzýval k útokům proti Západu, neexistuje však žádný přímý důkaz toho, že atentáty uskutečněné sunnitskými radikály v Iráku, fundamentalistickým Tálibánem v Afghánistánu či islamisty v Jemenu nebo Somálsku jsou skutečně dílem bin Ládinovy organizace.
Americkým tajným službám se postupně podařilo zlikvidovat či alespoň pozatýkat řadu kaidistů či těch, kdo se za ně prohlašovali. Poslední velký úlovek CIA představuje Atíja Abdar Rahmán, který byl zabit 22. srpna při útoku bezpilotního letounu na západě Pákistánu a v rámci al-Káidy měl na starosti "strategické" plánování.
"Rahmán byl mozkem globálních teroristických operací al-Káidy," řekl v rozhovoru pro zpravodajský kanál CNN někdejší vůdce Libyjské islámské bojující skupiny (LIFG) Noman Benotman. "Byl jediným mužem, jehož si al-Káida nemohla dovolit ztratit."
Mailová komunikace, kterou se podařilo zachránit v Usámově útočišti v Abbottabádu dosvědčila, že bin Ládin byl s Rahmánem v úzkém kontaktu. Tento Libyjec plánoval v roce 2008 útok na železnici na newyorském Long Islandu a získal za tímto účelem Američana Bryanta Neala Vinase, který konvertoval k islámu.
Série nezdařených atentátů
VŠE O 11. ZÁŘÍ 10 LET POTÉ
Zde najdete speciální přílohu, kterou Aktuálně.cz připravilo k výročí teroristických útoků na USA.
Na stopu další akce kaidistů CIA přišla o rok později, když zatkla trojici mladých mužů arabského původu připravujících atentáty v newyorském metru. Všichni tři společně studovali na střední škole v newyorské čtvrti Queens.
Podobně se vedlo islámským radikálům, kteří chtěli zaútočit v dubnu 2009 na severozápadě Anglie a o rok později v Norsku.
Na přípravách útoku v newyorském metru se podílel i Rahmánův předchůdce Sálih al-Somálí. Toho zabila raketa vypálená bezpilotním letoun vyslaným Američany přes afghánsko-pákistánskou hranici v prosinci loňského roku.
Stejný osud potkal i Rašída Raúfa, Pákistánce s britským pasem, který v roce 2006 plánoval sérii atentátů proti letadlům putujícím na pravidelných linkách mezi oběma stranami Atlantiku. Raúfa zlikvidoval bezpilotní dron o dva roky později.
Jemen, Sýrie... a znovu Irák
Američtí představitelé se v poslední době netajili tím, že se al-Káida zmítá v agónii, někteří analytici ale nabádají k obezřelosti.
Usámovi stoupenci o sobě dali v posledních letech nejvíce slyšet v souvislosti s akcemi tzv. al-Káidy na Arabském poloostrově (AQAP) působící v Jemenu, kam se přesunula část kaidistů ze Saúdské Arábie.
Její velitel Násir Vahajší pohrozil, že skupina "zintenzivní své aktivity v odvetě za Usámovu smrt," AQAP se ale až doposud soustředila jen na boj za svržení "proamerického" prezidenta Alího Abdalláha Sáliha.
Jisté obavy vzbuzují také někdejší příslušníci baasistické strany, kteří se po pádu Saddáma Husajna přesunuli do Sýrie a teď se podle všeho znovu vracejí do své vlasti.
Aktivnější je proto nyní také irácká odnož al-Káidy. Ta se ale věnuje především pumovým atentátům namířeným proti novým vládcům země, byť jejími obětmi jsou především řadoví Iráčané.
"Dlouho vládlo přesvědčení, že al-Káida je v Iráku vyřízena," řekl agentuře Reuters náměstek iráckého ministra vnitra generál-poručík Husejn Kamál. "Reorganizovala však své struktury a třetí generace kaidistů si teď opatřuje zbraně a prodělává výcvik."
V půlce srpna zahynulo v Iráku při sérii pumových útoků sedmdesát osob. Poté, co Washington potvrdil svůj úmysl stáhnout do konce roku ze země své vojáky, vyzval tzv. Islámský stát v Iráku (ISI) přislušníky sunnitské milice sahvá, aby posílili řady místních kaidistů.
