Bagdád - Bojovníci Al-Káidy pracují v Iráku usilovně na tom, aby ovládli oblast západně a severně od Bagdádu. A po odchodu amerických jednotek tam vyhlásili vlastní stát.
Ve své nové zprávě to tvrdí představitelé americké zpravodajské služby. Z dokumentu cituje deník Washington Post.
Text tak potvrzuje obavy, že válka teroristy z Al-Káidy neoslabí, ale naopak posílí, protože uprostřed anarchie a chaosu si budou moci budovat základny a útočiště na nikým nekontrolovaném území.
Muži z Al-Káidy prosazují v západních částech Iráku tvrdou islamizaci. Stínají hlavy vládním vojákům, policistům i členům konkurečních povstaleckých skupin, brutalitou a terorem zastrašuje místní obyvatelstvo.
Po odchodu USA se očekává, že vláda v Bagdádu nad tímto regionem ztratí kontrolu a o moc zde bude bojovat Al-Káida s umírněnějšími povstaleckými skupinami.
Jedná se o oblast takzvaného sunnitského trojuhelníku, která se rozprostírá na západ a severozápad od Bagdádu až k jordánským hranicím.
Al-Káida už údajně sestavila desetičlennou vládu, jejíž seznam zveřejnila na internetu. Kabinet vede emír Abú Amír Bagdádí. Hlavní organizátor teroristických útoků Abú Ajjúb Masrí má být ministrem "války."
Irácké ministerstvo vnitra přitom před dvěma týdny oznámilo, že Masrí byl zabit. Informace však dosud není potvrzena, jeho tělo nebylo nalezeno.
Masrí vloni nahradil jordánského teroristu Abú Músu Zarkávího, který zahynul při americkém náletu na jeho skrýš.
Irácká Al-Káida má na svědomí sebevražedné atentáty proti iráckým šiítům, které považuje za nepřátele a odpadlíky od islámu. Právě za vraždění Iráčanů ji kritizují jiné povstalecké organizace, které podporují pouze útoky na americké a britské vojáky.
Velká většina sunnitů odmítla změnu režimu, protože Saddám Husajn svoji diktaturu opíral právě o tuto komunitu. Rozdělení země se ukázalo znovu při popravě Saddáma: zatímco šíité slavili, sunnité protestovali.
Al-Káida se hlásí k sunnitskému sektářskému extremismu a odmítá soužití s šíitskými muslimy. V Iráku ale tvoří šíité přibližně 60 procent obyvatel, žijí hlavně v centrální a jižní části země.
Mnozí experti a orientalisté ještě před začátkem americké invaze do Iráku upozorňovali, že se země rozdělí podle příslušnosti k sektám, což povede k násilí a občanské válce.
USA mají nyní v Iráku přes 140 tisíc vojáků, ale demokraté tlačí v Kongresu na jejich stažení během přístího roku. Bush stále tvrdí, že Američané odejdou, až v Iráku zajistí klid a stabilitu.
Předčasný odchod by se podle něj rovnal porážce a vítězství teroristů.
Al-Káida už měla k dispozici základny a výcvikové tábory v Afghánistánu, kde byla ve druhé polovině devadesátých let spojencem vládnoucího Talibanu. Jeho režim ale zanikl po válce v roce 2001, Usáma bin Ládin a další přední členové Al-Káidy uprchli do Pákistánu.