New York - Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád dnes v úvodu konference o revizi Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) v newyorském sídle OSN ostře kritizoval Spojené státy a Izrael. Obě země obvinil z podpory terorismu. Největším nebezpečím pro světovou bezpečnost podle něj jsou země, které již jaderné zbraně mají. USA jsou proto pokrytecké, když kritizují Írán za jeho údajný zbrojní jaderný program, vyplynulo z projevu íránského prezidenta.
Ahmadíněžádova slova neslyšeli diplomaté USA, Velké Británie ani Francie, kteří na protest proti jeho výrokům opustili zasedání.
A americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová ve své následující řeči projev íránského prezidenta opakovaně označila za nepravdivý a smyšlený. A upozornila, že právě Írán neprošel inspekcí Mezinárodní agentury pro jadernou bezpečnost.
USA vzápětí na důkaz, že chtějí s jaderným odzbrojením skutečně pohnout, poprvé v historii zveřejnily počet svých vojenských atomových hlavic.
Proti lidskosti
Ahmadínežád připomněl, že to byly právě Spojené státy, kdo poprvé použil jadernou bombu a kdo používá munici obsahující uran. Dodal, že to není Írán, ale Spojené státy, kdo ve své jaderné strategii vyjádřil ochotu použít jaderné zbraně. USA by podle něj za své hrozby měly být potrestány OSN.
Ve zhruba půlhodinovém projevu íránský prezident mimo jiné vyzval Spojené státy, aby zničily jaderné zbraně na svém území i na území svých spojenců. "Jaderné zbraně nejsou obranné zbraně, ale jsou namířeny proti lidskosti," uvedl Ahmadínežád. USA jeho zemi již delší dobu obviňují, že se snaží získat nukleární zbraně.
Íránský prezident také kvůli vlastnictví jaderných zbraní kritizoval Izrael, který důsledně označoval za sionistický režim. Svou zemi pak popsal jako mírumilovnou a připomněl, že je kolébkou civilizace. Podle Ahmadínežáda neexistuje jediný důkaz o tom, že Írán vyvíjí nukleární zbraně.
Jeho projev bojkotovali zástupci některých západních zemí, například USA, Francie či Británie. Demonstrativně odešli z jednací místnosti.
Divoká obvinění
Bílý dům následně Ahmadínežádův projev označil za předvídatelný. Spojené státy podle něj chtěly slyšet, že Írán dostojí svým závazkům, místo toho se dočkaly "divokých obvinění". "Myslím, že naše delegace a mnoho dalších udělaly dobře, když odešly," podotkl mluvčí Bílého domu Robert Gibbs.
Spojené státy na konferenci chtějí pokračovat ve snaze současné americké vlády o jaderné odzbrojení, jež prezident Barack Obama nastínil loni v dubnu v Praze. Írán nicméně může celou konferenci odsoudit k neúspěchu. Pro přijetí jejích závěrů je totiž třeba jednomyslný souhlas všech 189 signatářů smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Je větší naděje?
Ahmadínežád v pondělí uvedl, že NPT neplní svůj cíl, když zvýhodňuje země držící nukleární zbraně na úkor nejaderných zemí. Podle něj se také nedostatečně rozlišuje mezi mírovým a vojenským využití jádra.
Šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová ale ve svém projevu na konferenci uvedla, že Spojené státy chtějí během příštích pěti let získat 100 milionů na dolarů na rozšíření přístupu k mírovému využití jaderné energie. Peníze by měly výrazně posílit podporu humanitárním a energetickým projektům Mezinárodní agentury pro atomovou energii v rozvojových zemích. Spojené státy se na zvýšení fondů agentury chtějí podílet 50 miliony dolarů.
Smlouva o nešíření nukleárních zbraní začala platit před 40 lety. Dohoda zavazuje členy jaderného klubu, aby atomové zbraně či jiná jaderná výbušná zařízení nepředávali dalším zemím ani jim nepomáhali při jejich vývoji. Státy bez nukleárních zbraní se podpisem smlouvy vzdaly případných snah o jejich získání. Všechny signatářské země navíc souhlasily s tím, že umožní Mezinárodní agentuře pro atomovou energii kontrolu dodržování svých závazků.
Konference o revizi smlouvy se koná každých pět let. Současná je již osmá a třetí od roku 1995, kdy signatáři NPT prodloužili na dobu neurčitou. Předchozí konference v roce 2005 skončila neúspěchem, když její účastníci nedokázali dospět k zásadní dohodě. Nynější konference skončí 28. května.
