Afričané nechtějí, aby Haag soudil úřadující prezidenty

ČTK ČTK
12. 10. 2013 18:40
Ministři zahraničí Africké unie vyzvali k odkladu procesu s keňským prezidentem.
Keňský viceprezident William Ruto čelí obvinění z podílu na povolebním násilí v roce 2007.
Keňský viceprezident William Ruto čelí obvinění z podílu na povolebním násilí v roce 2007. | Foto: Reuters

Addis Abeba - Africké země se shodují, že Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu by neměl soudit úřadující hlavy státu. K tomuto závěru dospěli ministři zahraničí Africké unie (AU), kteří se sešli před sobotním mimořádným zasedáním unie v etiopské Addis Abebě.

Summit podle očekávání vyzval k odkladu procesu s keňským prezidentem, který už je v Haagu obžalován.

Africký summit se sešel na žádost Keni, jejíhož prezidenta Uhuru Kenyattu a viceprezidenta Williama Ruta haagský soud obvinil z podílu na povolebním násilí v roce 2007. Zemřelo při něm na 1000 lidí. Proces s Rutem začal v září, ten s Kenyattuem má být zahájen 12. listopadu.

Africká unie se podle etiopského ministra zahraničí shodla, že by keňský prezident neměl předstoupit před haagský tribunál, když jeho případ nebude odročen, a to podle článku 16 svého statusu, který umožňuje roční odklad.

"Pokud se tak nestane, summit rozhodl, že prezident Kenyatta by se neměl dostavit (do Haagu)," řekl Tuodros Adhanom.

Etiopský premiér Hailemariam Desalegn současně jménem Africké unie prohlásil, že u mezinárodního tribunálu by neměl být stíhán žádný úřadující šéf státu či vlády. "Shodli jsme se, že žádná obžaloba by se neměla začít projednávat či pokračovat před žádným mezinárodním soudem či tribunálem proti žádné hlavě státu či vlády během jejího působení v úřadu," řekl.

Některé země AU avizovaly před summitem možnost odstoupení od zakládací smlouvy ICC. Tato otázka měla být podle zdrojů citovaných agenturou Reuters skutečně na pořadu jednání, nenašla prý ale širokou podporu mezi 34 africkými signatáři římského statutu, jímž byl ICC v roce 2002 ustaven. Odstoupit se nechystá ani samotná Keňa, jak řekla její ministryně zahraničí Amina Mohamedová.

Na páteční ministerské schůzce, která se protáhla hluboko přes půlnoc, také zaznělo, že za deset let práce soud řešil výhradně případy týkající se Afričanů. První verdikt padl loni a týkal se bývalého velitele konžských milic Thomase Lubanga.

"Mělo by být zdůrazněno, že naším cílem není a nemělo by být křižácké tažení proti ICC, nýbrž vážný apel na tento tribunál, aby bral starosti a obavy Afriky vážně," řekl podle agentury Reuters v úvodním projevu dnešního summitu etiopský premiér Hailemariam Desalegn.

"Vyžadovat respekt je to nejmenší, co Afrika může udělat. Rozhodně ale nechci, aby to bylo zaměňováno - tak jak to už dělají někteří pomlouvači - s tvrzením, že Afričané podporují beztrestnost. Nikoli, nepodporujeme," řekla agentuře Reuters rwandská ministryně zahraničí Louise Mushikwabová.

Organizace na obranu lidských práv Amnesty International vyzvala účastníky summitu v Addis Abebě, aby nezpřetrhali vztahy s ICC, protože oběti zločinů si zaslouží spravedlnost.

"ICC by měl rozšířit svou práci mimo Afriku, to ale neznamená, že jeho osm současných vyšetřování vedených v afrických zemích nemá opodstatnění," uvedl v prohlášení člen vedení AI Tawanda Hondora.

 

Právě se děje

Další zprávy