Tokio - Zahraniční dárci slíbili poskytnout Afghánistánu dalších 16 miliard dolarů (335 miliard korun) na obnovu a rozvoj.

Pomoc se týká let 2012-2015, mezinárodní společenství ale prý bude Kábulu finančně pomáhat i poté. O výsledku nedělní mezinárodní konference o obnově Afghánistánu v neděli informovala agentura AP.

Donoři podle ní chtěli především zajistit, že po stažení zahraničních jednotek z Afghánistánu za dva roky nenastane masový odliv obyvatelstva a v boji poničené zemi nezavládne chaos.

Desetiletí transformace

Jednodenní konference se v japonské metropoli účastnilo na 80 zemí světa a mezinárodních organizací. Účastníci jednali o tom, jak v Afghánistánu po deseti letech přechodu od vlády fundamentalistického Talibanu nastartovat "desetiletí transformace", plánované na roky 2015-2024. V takzvané Tokijské deklaraci schválené v závěru jednání uvedli, že mezinárodní společenství bude asijskou zemi finančně podporovat nejméně do roku 2017.

Poskytování finanční pomoci bude propojeno s pravidelným hodnocením toho, jak Kábul s penězi nakládá, a se zárukami afghánských úřadů, že se budou vážně zabývat otázkou korupce. Afghánistán musí také projevit snahu zlepšit správu země a veřejných financí a chránit přechod k demokracii a lidská práva včetně práv žen.

Od příštího roku by měl začít poskytovat harmonogram příprav voleb plánovaných na roky 2014 a 2015, a to včetně jejich termínů.

Z balíku pomoci největší objem slíbily USA. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová řekla, že Washington se chystá zemi podporovat až do roku 2017 částkou odpovídající průměrné sumě za posledních deset let. AP napsala, že to pravděpodobně bude méně než dvě miliardy dolarů ročně. Druhým největším dárcem je Japonsko, které prý zemi do roku 2016 poskytne až tři miliardy dolarů.

Hospodářství podkopává korupce

Afghánský prezident Hamíd Karzáí v Tokiu řekl, že přes pokrok, jehož bylo podle něj v posledních deseti letech dosaženo, je situace v zemi nadále "ohrožena" a hospodářství nevyspělé. Připustil, že korupce podkopává efektivitu mezinárodní pomoci, a slíbil proti ní tvrdě bojovat. Země podle něj stále čelí velkým rizikům pocházejícím z terorismu a extremismu a bude ještě vyžadovat "mnoho let" tvrdé práce, než Afghánistán dosáhne soběstačnosti.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun konstatoval, že Afghánistán je navzdory "reálnému pokroku" v oblasti bezpečnosti a rozvoje nadále "křehký". Před afghánský lid je podle něj třeba postavit dlouhodobou perspektivu lepší budoucnosti. Také je nutné rozptýlit obavy, že mezinárodní společenství zemi opustí.

Afghánistán patří po 30 letech nejrůznějších konfliktů mezi nejchudší země světa a závisí tak na mezinárodní pomoci. Svět zemi věnuje každoročně čtyři miliardy dolarů (téměř 84 miliardy korun) civilní pomoci. Kromě toho Severoatlantická aliance a spojenci již zemi přislíbili 4,1 miliardy dolarů na posílení bezpečnosti.